• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Jablko sváru mezi Newtonem a Hookem aneb Kam až může zajít řevnivost mezi vědci

    4.1.2021

    Velikáni historie byly postrachem školních učebnic. Citáty, poučky, nesmrtelná díla. Nedostižní a dokonalí. Lidé bez chyb a slabostí. Ustrnuli ve svých portrétech a bronzových podobách. Úsměvy odlidštěné a studené, jako chodba muzea, když už se smráká a za posledním návštěvníkem se otočil klíč ve dveřích.

    Neměli jsme je rádi, byli nám protivní svojí dokonalostí. Jako kdyby lidské slabosti nějak umenšovaly velikost jejich díla. Smetana proháněl sboristky, Mánes byl s tabletkami opia velký kamarád, a hlady neustále umírající Němcová měla k penězům vztah velmi velkorysý, takže se u ní ani neohřály. Nyní však opustíme malý, český dvoreček, a vypravíme se do Anglie, druhé poloviny sedmnáctého století. Do Anglie bohaté, mocné, vládnoucí všem mořím.

    Ani ve vědách nezůstávala pozadu. Stačí vyslovit dvě jména. Newton a Hooke. Zatímco o tom prvním vám průměrný středoškolák vysype záplavu informací, o tom druhém rozpačitě pomlčí. Ani premiant by neměl šanci. Možná odborník na historii a to se říká, kdoví jestli. Dokonce vám neukáže ani jeho portrét. Ne, že by nechtěl, ale žádný takový z doby, kdy tento vědec žil,(1635-1703) dnes neexistuje.

    Znamenitý lékař, fyzik, astronom s mezinárodními kontakty a věhlasem. Jan Marek Marci byl český Newton

    Tehdy možná ano, ale byl zničen. Všechny podobizny Roberta Hooka byly zničeny. Postaral se o to tandem neomylných a mocných, Newton a Halley. Tehdy dvě autority, proti kterým se nikdo neodvážil ani špitnout. Aby na ně z jeho podobizen nehledělo vlastní svědomí. Robert Hooke byl anglický polyhistor, vědec renesanční šíře, který ovlivnil velmi mnoho vědních oborů. Přes biologii, astronomii, matematiku, fyziku až po architekturu.

    Anemometr, teploměr, záměrný kříž k dalekohledu. První funkční mikroskop. Objevil skvrnu na Jupiteru, pomohl vědci Newtonovi podstatnou měrou při formulaci jeho gravitačního zákona. Newton Hooka, jako vědce, upřímně nenáviděl a žárlil na jeho úspěchy. Svým vlivem se postaral o to, aby některé Hookovy objevy byly připsány jemu. Jeho nenávist šla opravdu až za hrob, a proto dnes nevíme, jak Hooke vlastně vypadal.

    Vesmíru vládne gravitace. Gravitační vlny to je vesmír sám

    Takové informace však v učebnicích nenajdeme. Newtonův charakter nijak nesouvisí s jeho vědeckou prací, o kterou se až do teorie relativity opírala fyzika. A opírá se o ni dodnes. Je však dobré takové věci vědět. Třeba jen kvůli tomu, aby se i přes tyto negativní vlastnosti postava geniálního vědce trochu zlidštila a stala se lidem přístupnější. Družice budou i nadále kolem Země obíhat, podle jeho rovnic na zažloutlém papíře.

     



    Nepřehlédněte
    9.8.2026
    Zprávy

    Festival Prague Pride