Osmička se ve spolupráci s ČVUT a Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy po celý rok 2020 setkávala nad další budoucností lokality Palmovka. Součástí projektu bylo i více druhů dotazování místních občanů, podnikatelů i návštěvníků, a to on-line či osobně v závislosti na tom, jak to mimořádná situace uplynulého roku dovolila.
Výzkum
Pro další rozvoj Palmovky byly důležitým vodítkem obsáhlé a podrobné rozhovory z léta a podzimu minulého roku s reprezentanty různých cílových skupin – obyvatel Palmovky, pracujících v jejím okolí a zástupci místních spolků, podnikatelů či institucí. Jejich cílem bylo zachytit, jak vnímají tuto lokalitu a jaké s ní mají zkušenosti. Výstupem rozhovorů je sociologicko-antropologický výzkum žitého prostoru v lokalitě Palmovka, který tvoří jeden ze základních kamenů uvědomělého a citlivého rozvoje tohoto prostoru.
Ten chce ze zanedbaného území, často vnímaného jen jako „pouhá křižovatka“, vytvořit plnohodnotné pražské centrum reflektující přání a požadavky místních obyvatel. Koordinátorka výzkumného týmu spadajícího pod ČVUT Michaela Malá děkuje všem jeho účastníkům za to, že jim věnovali svůj čas. „Je znát, že lidem, kteří Palmovku užívají, není budoucí směřování lokality lhostejné, ba naopak. Výzkum ukázal, že uživatelé Palmovky na ni mají různé názory a pohledy, což je při plánování rozvoje lokality třeba mít na paměti. Doufáme, že výsledky výzkumu pomohou k pochopení různých perspektiv a vzájemnému respektu nejen při diskusích nad budoucím rozvojem Palmovky,“ řekla k tomu koordinátorka výzkumného týmu Michaela Malá.
Duch místa i bezdomovci
Z výzkumu vyplynulo, že místní za své bydliště považují více Libeň než Palmovku. Název Palmovka se podle nich vztahuje především ke křižovatce ulic Na Žertvách a Zenklova a ke stejnojmenné zastávce metra. Chválí si, že poblíž této důležité dopravní tepny je téměř vše v dosahu, kritizují ale její špatnou průchodnost a přehlednost a i to, že je jen málo uživatelsky přátelská pro vozíčkáře. Také jim připadá špinavá a kvůli shromažďujícím se bezdomovcům a závislých na drogách u vstupů do metra dokonce nebezpečná.
Velkou pochvalu ve výzkumu získaly kvalitní cyklostezky a nově zvelebené Thomayerovy sady podél Rokytky, stejně tak jako historické budovy v jejich okolí, například Libeňský zámeček či dřevěný secesní kostel svatého Vojtěcha z počátku 20. století. Naopak je trápí nedostavěná budova plánované Nové radnice či desetiletí se vlekoucí rekonstrukce Paláce Svět. Zajímavé je, že nově postavenou rezidenční čtvrť DOCK do Palmovky většinou nepočítají, i když se tam rádi chodí procházet, je to pro ně úplně jiný svět.
„Nová čtvrť (DOCK) se nestavěla s tím, že by se měla vklínit do Palmovky, i to obyvatelstvo se tam podle mě nestěhovalo kvůli tomu, aby bydleli na Palmovce nebo kvůli duchu Palmovky. Ta čtvrť nekomunikuje s okolím, je to přílepek,“ zaznělo například.
Ve výzkumu také padaly návrhy na úpravu prostranství okolo židovské synagogy, rozšíření parkovacích míst nebo důstojnější připomínku světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala. Díky němu nebo také operaci Anthropoid, při které parašutistům pomáhali mnozí obyvatelé Libně, pociťují místní hrdost na svoji čtvrť, a i když se nebrání dalšímu rozvoji, rádi by při tom zachovali rázovitý duch místa.
Palmovka TEĎ
Zastupitel Osmičky Petr Pelc (TOP 09) plánuje hlavní závěry výzkumu aplikovat nejen při plánování nové výstavby, ale zejména v rámci důkladné revitalizace veřejného prostoru. Nově vzniklá platforma Palmovka TEĎ si klade za cíl propojovat místní aktéry a městskou část tak, aby výsledkem byla moderní Palmovka, kde se budou cítit dobře místní i přespolní. „Na tuto analýzu by měla navázat dlouhodobá práce s veřejností v jejím dalším zapojování a vysvětlování významu rozvoje Palmovky. Věřím, že se z ní stane místo, které bude lépe sloužit potřebám místních obyvatel,“ doplnil ho Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
