Školáci se kvůli obavám z kritiky bojí dělat chyby a často přemýšlejí nad tím, k čemu jim učivo v životě bude. Když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Známky a písemky je stresují. Důležité jsou pro ně dobré vztahy se spolužáky i učitelé, od kterých si přejí cítit respekt. Vyplynulo to z průzkumu, který Nadační fond Eduzměna udělal ve 23 školách na Kutnohorsku. Průzkumu se zúčastnili hlavně čtvrťáci a osmáci, odpovídající třídy víceletých gymnázií a žáci třetích ročníků středních škol. ČTK o tom dnes informovala mediální zástupkyně Eduzměny Martina Pařízková.
Zjištění nadačního fondu potvrdila, že kvalitu učení významně ovlivňuje stres. Velký vliv na děti má osobnost pedagoga. Pokud se ho žáci bojí, jsou nervózní a nesoustředí se dobře na učení, uvedli autoři průzkumu. Podobně špatně se podle nich děti soustředí, když vědí, že je na konci dne čeká test. Často mají strach, že udělají chybu a sklidí za to kritiku. Ze strany některých učitelů se setkávají s výčitkami, že ještě něco neumí. Místo toho by ale podle zástupců nadačního fondu žáci potřebovali radu, jak se mohou z chyby poučit.
V průzkumu se také potvrdilo, že děti ztrácejí motivaci k učení, pokud nevidí ve výuce smysluplnost. To se podle autorů průzkumu často stává s přechodem z prvního na druhý stupeň základní školy. Na prvním stupni se podle nich daří žákům lépe vysvětlovat užitečnost učiva. „Například, že se děti učí počítat proto, aby si dokázaly nakoupit a neošidili je v samoobsluze,“ uvedla analytička Eduzměny Lucie Soukeníková. I když ztrátu motivace na druhém stupni v průzkumu zmiňovali i učitelé, ne všichni si podle ní uvědomují důvody.
Podle Soukeníkové také řadu dětí učení nudí, protože je příliš monotónní. „Rády pracují s různými pomůckami a dělají pokusy, kde mohou názorně pochopit nebo aplikovat to, co se učí. To jim pomáhá a chtěly by se tomu při vyučování věnovat častěji,“ vysvětlila. Do hodin by žáci podle průzkumu chtěli víc zapojit i digitální technologie. „Počítače by chtěli využívat nejen k procvičování, ale učit se i programovat, což zmiňovaly už děti na prvním stupni,“ řekla Soukeníková.
Většina dotázaných podle průzkumu také uváděla, že ke spokojenosti ve škole potřebuje, aby byly mezi spolužáky dobré vztahy a třída fungovala jako tým. Žáci by podle průzkumu měli mít ve škole místo pro setkávání s kamarády jako třeba klubovnu či lavičky na chodbách.
Nadační fond Eduzměna je iniciativou zástupců soukromého, neziskového a veřejného sektoru, kteří chtějí podpořit modernizaci vzdělávání v Česku. Podmínkami pro změny jsou podle fondu zajištění bezpečného klima škol, podpora schopnosti učit se z činností a aktivnější způsob učení. V roce 2020 spustil fond s tímto cílem pětiletý projekt na Kutnohorsku. Po jeho skončení chce model rozvoje škol rozšířit tak, aby ho v roce 2030 mohly používat školy v pětině regionů ČR.
Zdroj: ČTK
