Jedinečná je nejen různorodost krásných květů, ale i dlouhá doba jejich kvetení. Nakvétají v červenci a květy zničí až první mrazíky. Díky těmto přednostem patří již více než 150 let k nejoblíbenějším zahradním květinám a nic na tom nemění ani fakt, že jejich květy nevoní.
Dárek z Mexika
Roku 1570 se vypravil do Mexika Francisco Hernández de Toledo, lékař španělského krále Filipa II. Poznal tam květiny, které domorodci užívali k léčení. Francisco sice popsal několik druhů jiřin, ale do Evropy se tyhle květy dostaly až v 18. století. Roku 1789 poslal Vincente Cervantes, ředitel botanické zahrady v Mexiko City, hlízy španělskému kolegovi Antoniu Cavanillesovi. Ten pojmenoval novou květinu po svém příteli, švédském botaniku Andreasu Dahlovi. Podobný nápad měl německý profesor Wildenow, když dal kytce jméno po svém kolegovi, jenž se jmenoval Georgi. Způsobil tím trochu zmatek, ovšem botanický název Dahlia zůstal a ze jména Georgina vznikly i názvy národní (odtud naše jiřina).
Znáte jiřinkové slavnosti?
U nás se začaly tyto květiny pěstovat ve 30. letech 19. století a to hlavně ve východních Čechách. V roce 1837 se pořádala v České Skalici první jiřinková slavnost. Na plese uskutečněném při té příležitosti zářila ten rok právě provdaná sedmnáctiletá Božena Němcová. Oslava jiřinek okouzlila i Bedřicha Smetanu, který složil rozvernou Jiřinkovou polku. Slavnosti jiřinek se pořádají dodnes.
Pěstování jiřin
Přes svou krásu si jiřiny získávají nové pěstitele obtížně. Hlízy je nutné na podzim vyrýt ze záhonů a správně zazimovat. Nemáme-li s jiřinkami zkušenosti, při nevhodném zazimování snadno zplesniví, shnijí či naopak seschnou. Jak tedy o tyto krásné květiny pečovat a jak je zazimovat?
Důležitý je správný čas jejich výsadby, protože jiřinky jsou značně citlivé na mráz. Pokud jarní mrazík popálí čerstvě rašící výhonky, růst jiřinek se poměrně na dlouhou dobu zastaví. Jelikož se mrazíky v našich zeměpisných podmínkách objevují přibližně do poloviny května, sázíme hlízy až po tomto termínu, čili po „zmrzlých“.
Vybereme slunné, před prudkým větrem chráněné místo v rozestupech 50 – 100 cm (záleží na vzrůstnosti odrůdy). Hlízy sázíme do výživné, propustné, hlinitopísčisté půdy (vhodná je např. směs zahradního kompostu a písku v poměru 3:1).
Hlízy sázíme asi 10 – 15 cm hluboko. Je dobré k nim hned umístit zhruba metrovou tyčku, ke které později rostliny vyvážeme. Některé odrůdy jiřinek jsou totiž náchylné na ohýbání a polámání. Záhon s vysazenými hlízami zalijeme a dále se již můžeme těšit, až vykvetou.
Tip
Jiřinám to sluší i ve váze, mají ale speciální potřebu, které je potřeba vyjít vstříc – nemilují studenou vodu. Proto do vázy natočte vlažnou až mírně teplou vodu a natočte ji nanejvýš do poloviny.
