Ne každý ježek v přírodě má štěstí, že do podzimu zvládne nabrat dostatečnou hmotnost k tomu, aby bezpečně v úkrytu přečkal zimní období. Pozdní ježčí mláďata zpravidla velikostí ani váhou nedosahují hranice přežití a před zimou tak končí v záchranné stanici.
Třetí ročník projektu Kamarád ježek
Projekt Kamarád ježek již tři roky po sobě zapojuje do péče o malé bodlináče pražské mateřské a základní školy: Z dětí se na pár měsíců stanou ježčí ošetřovatelé a samy se starají, aby ježkům nechyběla potrava, měli čistou podestýlku a domeček, kam se můžou uchýlit ke spánku. Součástí ježčí péče je i pravidelné vážení a vedení deníku, který mapuje ježkův zdravotní stav a zároveň obsahuje zajímavosti ze světa těchto drobných hmyzožravců.
Zaměstnanci záchranné stanice dětem vysvětlili, jak se o zvíře z volné přírody postarat, čím ho krmit (mouční červi, konzervy a granule pro kočky a malé psy a občas i piškot nebo rozinka) a jak se k němu chovat. Každý týden děti s pomocí paní učitelky svého kamaráda váží, aby se přesvědčily, že dobře roste a je zdravý. Malí žáci se také dozvěděli, že ježek není domácí mazlíček, ale divoké zvíře a že na jaře je potřeba vrátit jej zpátky do přírody.
Pracovníci záchranné stanice po celou zimu do škol pravidelně jezdí a kontrolují, zda se ježkům dobře daří a nic jim u jejich hostitelů nechybí. V dubnu se všichni školáci i předškoláci se svými ježčími kamarády rozloučí a spolu se zaměstnanci záchranné stanice jim vrátí svobodu.
