Lidé ovcím házejí hromady pečiva, ohrožují je tím na životě
Ovce chodí mnoho lidí z Roztok navštěvovat. Nosí jim tašky s chlebem (často plesnivým nebo špatně usušeným), zeleninu a další věci navzdory cedulím s žádostí, aby ovce nekrmily. Zřejmě si myslí, že jim tím udělají radost, vždyť ovcím se vždycky dávaly zbytky starého pečiva a dobroty. Jenže jim nedochází, že to „vždycky“ bylo v jiné době než dnes, kdy je jídla spousty, a tedy v úplně jiném množství. Jedna suchá kůrka denně určitě udělá ovcím radost. Igelitka pečiva ale může stádo zabít. A lidí chodí kolem spousty, pečiva zbývají hromady.
Na podzim pošel beran, nyní březí ovce
Na podzim z toho důvodu uhynul plemenný beran, snědl příliš mnoho pečiva a nadmul se. Včera pošla březí ovce, protože někdo naházel do ohrady zelí i s igelitovými sáčky. „Když to vysvětlujeme přímo lidem, které vidíme zvířata krmit, častá odpověď je: Ale já jim dám jenom trochu. Jenomže troška ke trošce a je to s prominutím v p*deli,“ posteskl si majitel ovcí Tomáš Zdeblo.
Proč pečivo a další „dobroty“ ovcím vadí?
Přílišná konzumace pečiva ovcím rozhodí metabolismus, přestane jim pracovat trávicí soustava a ony se buď udusí, nebo se jim v následku celkového šoku zastaví srdce. Ovce jsou na změny krmení hodně citlivé, mají úplně jiné trávení než člověk. Podstatnou roli u nich hrají bakterie a prvoci bachorové šťávy, pro které je důležitá stálost prostředí. Proto je nejlepší výživou tráva nebo seno a ke každé změně krmení musí docházet pomalu tak, aby se bachorová mikroflóra mohla přizpůsobit. Pokud ovcím naráz vysypete přepravku prošlého pečiva, ať se taky jednou pořádně nažerou, můžete je snadno zabít. Hrozí hlavně nadmutí nebo enterotoxemie, což je otrava zplodinami střevních bakterii (klostridií), které se v žaludku ovce díky nezvyklé stravě přemnoží. Navíc pšeničná mouka je pro trávení ovcí daleko horší než např. oves nebo speciální granule, kde je „jádro“ kombinované se senem a bílkovinami.
Proč to lidé dělají?
Podle majitele k tomuto chování vedou dva důvody. V lepším případě lidé nepřemýšlejí nad tím, co dělají, nechápou, že krmení ovcí nerozumějí a že nejsou jediní, kdo má ten „dobrý“ nápad jim přilepšit. A pak je poměrně velká skupina lidí, kteří prostě uspokojují primárně své vlastní potřeby a následky, které dopadají na druhé, jsou jim zcela upřímně ukradené. Mezi ně dost často patří majitelé psů, kteří vědomě odmítají kolem ovcí pasených v lehkých ohradnících, nebo dokonce na volno v otevřené krajině psy připnout na vodítko.
Nezodpovědní pejskaři
„Přece se nebudu omezovat,“ dostal majitel odpověď od jednoho z pejskařů na svou prosbu, zda by si mohl svého psa při procházení kolem ovcí uvázat. Konverzace proběhla ve chvíli, kdy nakládal do auta zraněnou ovci, které jiný pes tentýž den ukousl půlku nohy. Dále mu pejskař řekl, že případné potrhání ovcí neřeší, protože má dobrého právníka.
Útoky psů jsou často fatální
„Tady kolem Roztok v podstatě někomu každý rok psi napadnou a dorvou zvířata – koně, drůbež , ovce, kozy. My jsme tady už přišli o čtyři ovce. Nepočítám ty dva nejlepší plemenné berany, které nám ukradli. Pikantní bylo, když se nám majitel psa, který nám zadávil kozu, omlouval: „Ten pes je už takovej. Loni napadl i ženskou na koni…“ Třikrát došlo k útoku psů na zvířata chovaná v lesní mateřské škole. Asi si dokážete představit, jak se asi malým dětem vysvětluje, kam se poděli králíci nebo kozy, které mají za kamarády,“ líčí majitel ovcí Tomáš Zdeblo.
Vandalové
Některé lidi návrat pastvy do krajiny z nějakého důvodu dráždí a zcela záměrně ničí poměrně nákladné vybavení. Kromě lidské hlouposti tak je jednoznačně příčinou ztrát na zvířatech lidská bezohlednost. Za posledních pět let již z výše uvedených důvodů uhynulo několik desítek kusů a hmotné škody se šplhají ke statisícům.
Jestřábník
Ovce má na starosti spolek pro ochranu přírody a krajiny Jestřábník. Vznikl se záměrem zajištit dlouhodobou systematickou ochranu cenných přírodních lokalit v okolí Roztok a Únětic. Sdružují se v něm lidé, kteří se v letech 2014 až 2015 podíleli na realizaci pilotních ochranářských projektů v okolí Roztok, aby pokračovali ve zdárně nastartované péči o lokality, jež byly doposud v tomto ohledu zanedbávány a bez patřičné pozornosti hrozí jejich degradace a zánik.
