Jiří má svůj byt, pravidelnou práci a když ho to chytne, sedne na vlak a vyrazí do Prahy, Znojma nebo třeba Ostravy. Že se někdo s mentálním handicapem dopracuje k takové míře samostatnosti, není samozřejmé. V jeho případě to trvalo roky a vyžadovalo to postupný průchod několika různými sociálními službami.
Sedmačtyřicetiletý muž je klientem otrokovické pobočky Naděje od roku 2015. Prošel domovem, sociální rehabilitací, sociálně terapeutickou dílnou i chráněným bydlením. O samostatný život se poprvé pokusil v roce 2017, tehdy ale ještě nebyl připravený. Do vlastního bytu se přestěhoval teprve nedávno a pracovníci Naděje mu v něm nyní poskytují takzvanou podporu samostatného bydlení.
Konkrétní podoba pomoci se liší případ od případu. U někoho jde o zvládání domácnosti a nákupů, jinde o asistenci při jednání s úřady nebo návštěvě lékaře. Ke každému klientovi pracovníci docházejí podle individuálně nastaveného plánu. K Jiřímu zatím každý den, protože život v samostatném bytě je pro něj stále relativně novou zkušeností.
Klient přitom zůstává pánem svého rozvrhu. Pokud potřebuje schůzku přesunout, protože se chystá na výlet nebo se necítí dobře, dohodne se s pracovníky na jiném termínu.
Cesta k samostatnosti přitom není vždy přímočará. Lidé přicházející z rodin nebo z chráněného bydlení nejsou na plnou samostatnost vždy zvyklí a teprve v praxi se ukáže, kde ještě potřebují oporu. Zvláštní výzvou bývá volný čas a samota. „Až když si to vyzkouší, mohou přijít na to, že jim společnost chybí, potřebují vyplnit volný čas. Zpočátku pro ně bývá složitější to zvládnout,“ popisuje vedoucí služby Tamara Kalaitzidis. Někteří klienti se proto čas od času vrátí zpět do chráněného bydlení.
Jiří ale zvládá obojí. Dvakrát týdně uklízí veřejná prostranství a podle pracovníků Naděje k práci přistupuje zodpovědně. Volný čas tráví cestováním vlakem, návštěvami kočičí kavárny nebo výlety za rodiči.
Otrokovická Naděje aktuálně poskytuje podporu samostatného bydlení čtrnácti klientům a službu nově rozšířila také o pomoc lidem s psychickými obtížemi. „Vidíme u klientů progres. Samostatnost je často nabije, jsou spokojenější, užívají si to a věci si více hlídají,“ říká Kalaitzidis.
Podpora samostatného bydlení je terénní sociální služba určená lidem se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, duševního onemocnění nebo věku. Ve Zlínském kraji ji kromě otrokovické Naděje zajišťují také Naděje Zlín, Diakonie ČCE ve Uherském Hradišti a Sociální služby města Kroměříže. Služba je částečně hrazena klientem podle sjednaného rozsahu a ceníku poskytovatele.
Zdroj: Zlínský kraj
