Vlastně je to dost starý vynález. Zachytit okamžik lidského života, událost, místo, historii. Nový kvalitativní posun. Vzpomínky již neumírají s posledním pamětníkem. Písmo dostalo pomocníka. Úleva přišla v roce 1826, kdy se poprvé podařilo zachytit, po expozici, která trvala nekonečných osm hodin, část domu a okolí. Chemie konečně ukázala přívětivější tvář. První fotografové museli více než na svůj talent, spoléhat na svoji fyzickou sílu. Skleněné desky a kufr s chemikáliemi, to byla výzbroj fotografa až do roku 1884, kdy si americký vynálezce George Eastman nechal patentovat svitkový film. To znamenalo nesmírnou úlevu v práci i možnostech.
Praha si přímo říkala o to, aby byla zdokumentována pro příští generace. Tím povolaným byl Jindřich Eckert. Narodil se 22.4 1833, tedy v době, kdy naprostá většina lidí nevěděla, že nějaká fotografie vůbec existuje. Jeden z nejvýznamnějších českých fotografů devatenáctého století. Vystudoval Stavovský polytechnický institut (dnešní ČVUT) a potom devět let pracoval jako celní úředník. Být pod penzí nebylo k zahození. Zpočátku se věnoval portrétní a kompoziční fotografii a vydělával peníze. V létě 1863 založil v Praze na Újezdě vlastní fotografický ateliér. Peníze přibývaly a Eckert se začal věnovat fotografování pro čirou radost z práce a pochopitelně i z touhy po společenském ocenění. Ať už byly jeho motivy jakékoliv, zanechal nám velké dílo, které ukazuje Prahu a nejen ji tak, jak se zde žilo před půldruhou stovkou let.
První soubor fotografií Prahy vznikl již v roce 1871. Přidaly se umělecké fotografie Krkonoš a Šumavy. Eckert se angažoval i ve veřejném životě, stal se členem Komise pro soupis památek Prahy, založené roku 1884. Praha se zbavila hradeb a začala se rozrůstat. Přišel čas zbavit se těch částí města, které měly sice poetická a tajemná zákoutí, ale chyběla jim kanalizace, čistá voda a čerstvý vzduch. Stavební zchátralost a přelidněnost, hlavně čtvrti Josefov. Od roku 1890 se Eckert věnuje ve značné míře dokumentární fotografii z důvodu této rozsáhlé asanace. Vzniká soubor s názvem Praha královská (1898) a Pražské ghetto (1902). Jistě, některé části Prahy byly zbourány možná unáhleně, o to více ale stoupla hodnota fotografií podoby našeho hlavního města. Jindřich Eckert zemřel v roce 1905, a je pohřben na Olšanských hřbitovech.
