• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Jsou lidé skutečně nejchytřejší? Inteligence zvířat vás překvapí

    2.4.2021

    Odborníci se dnes domnívají, že inteligence psa nebo kočky se může pohybovat dokonce na úrovni pětiletého až šestiletého dítěte, tedy předškoláka. A teď si k této již poměrně rozvinuté dětské inteligenci představte ještě výborný zrak, čich, hmat a sluch, často vyvinutější, než jsou lidské smysly, takže nám z toho v závěru celkově vyjde tvor zdaleka ne tak omezený, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě velice záleží i na přístupu chovatele, stejně tak, jako i při výchově a vzdělávání dětí hrají významnou roli jeho „blízcí“ dospělí.

    Například v případě mluvících papoušků bylo zjištěno, že některé druhy jsou schopny naučit se více než tisíc slov, která navíc, podle odhalení vědců, ve většině případů používají v souvislostech, tudíž je jasné, že významu slov musí nějakým způsobem rozumět.

    Známe ty nejchytřejší zvířata. Jejich inteligence nám může být inspirací

    Jako velice schopní se pak jeví lidoopi. Zvířata nekomunikují, neboť k tomu nejsou „hlasově“ uzpůsobena, nicméně – jak vědci zjistili, například šimpanzi nebo gorily se dokážou naučit znakovou řeč a pro komunikaci ji využívat. V souvislosti s tím se podařilo odhalit velice zvláštní skutečnost, a to fakt, že díky této znakové řeči zvířata vyjadřují i své emoce jako smutek, radost nebo lásku.

    Máme doma fretku. Inteligentní společník a mazlíček

    Zvířecí dokonale vyvinuté smysly pak zase dokážou předvídat budoucí události, o kterých v tu dobu lidé nemají ještě ani tušení. Nejen, že jsou daleko před námi kupříkladu v předpovědích počasí, ale umí i „předpovědět“ bouři nebo zemětřesení. Nezřídka také ví, že se blíží smrt milovaného člověka.

    Nepodceňujme inteligenci rostlin. Učí se podobně jako my

    Vědecké výzkumy se zaměřily samozřejmě rovněž i na příslušníky rostlinné říše. Byl sestrojen citlivý snímač, který zachytával pouhým okem neviditelné vibrace rostlin. V pokusném skleníku se s jednou částí rostlin zacházelo neurvale, s druhou částí pak mile, laskavě, s láskou. Podobný pokus byl následně učiněn i se stromy. Ve všech případech bez rozdílu milované rostliny zůstávaly v klidu a prospívaly, zatímco druhé skupině, která se doslova „třásla strachy“, se příliš dobře nedařilo…



    Nepřehlédněte