Samota je zlá, to je bohužel realita. Izolace je velmi nebezpečná pro život. Vědci v Chicagu už přesně ví, proč samota působí na psychické i fyzické zdraví člověka tak špatně. Samota totiž dokáže změnit samotné buňky, které jsou náchylnější k nemocem a dokonce předčasné smrti. Buňky lidí chronicky osamělých projevují zvýšenou expresi genů. Ty se účastní vzniku zánětů a boje s bakteriálními infekcemi.
Buňky osamělých lidí sice umí bojovat s infekcí bakteriálního původu, pokud jde ale o viry, už je to mnohem horší. Jenže právě vyšší míra zánětů působí dlouhodobě na osamělého člověka a znamená to poškození buňky a tkáně. Lidé, kteří jsou sami tak mají nejen menší odolnost vůči nemocem, ale je u nich i vyšší riziko takzvaných civilizačních chorob jako jsou třeba deprese nebo problémy s imunitou. Je u nich riziko, že buňky začnou stárnout a odumírat předčasně.
„Tyto změny programují tělo ke zvýšenému vzniku zánětů, což je dlouhodobě známo jako riziko vyšší míry onemocnění a také předčasného úmrtí,“ tvrdí profesor Cacioppo z Chicaga.
