Jako první do Prahy dorazil Edouard Surcouf, tehdy devětadvacetiletý mladík, který měl ale za sebou už 380 plaveb, jak se tehdy letům říkalo, a dvanáctkrát seskočil padákem. Tak zkušeného vzduchoplavce Praha dosud neviděla.
Poprvé se v balonu vznesl 23. července v balonu zhotoveném z čtyřiapadesáti obdélníků jemného čínského hedvábí. Přípravy k vzletu řídil osobně a sledovalo jej značné množství diváků, kteří přípravu včetně naplnění plynem hodnotili jako vysoce odborné a elegantní, dílo dokonalého mistra. Balon letěl směrem k Vinohradům, dosáhl výšky asi 900 metrů a přistál nedaleko výletní restaurace U zelené lišky na Pankráci. Byl to první úspěšný volný let balonem v Čechách.
V neděli 26. července letěl Surcouf podruhé. Balon měl na sobě nápis I. Milion a přistál u Říčan. Na Výstavišti čekalo na návrat vzduchoplavce 80 tisíc návštěvníků.
Jedenáctého srpna přijel do Prahy ještě slavnější francouzský vzduchoplavec, třiatřicetiletý Louis Godard. Soudobý tisk o něm psal, že „jeho příjezdem nastal ještě lepší obrat v programu balonové arény. Pan Godard jest svým zevnějškem i vystupováním hotový gentleman“. Přivezl si balon „Victor Hugo“ o průměru 13,2 metru a objemu 1258 m3, plněný svítiplynem. Louis Godard byl potomkem rodiny konstruktérů horkovzdušných balonů a vzduchoplavců. Poprvé vzlétl 13. srpna až kolem šesté hodiny odpolední – do té doby se totiž čekalo, jestli se umoudří počasí, po celý den neklidné. Do koše nastoupili pánové Godard, Surcouf a hrabě Max Julius Coudenhove. Letěli přes Nymburk, Kolín, u Týnce nad Labem dosáhli výšky 1950 metrů a po hodině a 45 minutách přistáli u Pardubic – uletěli 105 kilometrů. Slavnostní uvítání nebralo konce.
V úterý 18. srpna uspořádali vzduchoplavci výlet pro redaktory českých časopisů. Ti s nadšením psali o krásném letu ve výši dva tisíce metrů, balon přistál u Veltrus. Vzduchoplavci uskutečnili řadu dalších vzletů, za zmínku stojí, že 15. září podnikli skutečně dobrodružnou plavbu se silným nárazovým větrem – cestujícími byly i dámy, paní Jenny Lorencová a paní Vilma Novotná – a jejich výlet skončil až nedaleko Peček.
Při jednom z mnoha předváděcích letů Louis Godard nouzově přistál s českým doprovodem u obce Dušníky nad Vltavou, kde nadlouho získal přesvědčení o vysoké kulturní úrovni českého národa. Po přistání ho totiž dokonalou francouzštinou uvítal majitel velkostatku a bohatě vzduchoplavce pohostil. Godard v tu chvíli netušil, že hospodářem je akademický malíř Václav Pokorný.
Zvláštní událostí byl pátek 25. září, kdy do Prahy přijel Eugene Taupin, který si přivezl padák sešitý z červenomodrobílých pruhů látky. První seskok uskutečnil 1. října. Usedl do menšího koše přivázaného dvěma provazy ke kruhu velkého balonu. Zastavil se nad Trojou ve výšce asi 800 metrů, vzduchoplavci přeřízli provazy, látka padáku se napjala a Taupin se s ním oddělil od balonu, aby po dvou minutách letu lehce a klidně přistál. Poprvé v Praze i v Čechách. Padák měl podle tehdejšího tisku v průměru dvanáct metrů a asi osm metrů výšky.
Velké překvapení připravili vzduchoplavci večer 4. října: s pražským ohněstrůjcem odpálili vzdušný ohňostroj. Jejich noční plavba pokračovala přes Kladno až za Karlovy Vary a skončila nedaleko Plavna po letu více než 300 kilometrů. Louis Godard po tomto náročném letu neodpočíval, ještě odpoledne odlétl balonem do Drast a přistál v zahradě pana Novotného, téhož pána, jehož manželka podnikla let balonem nedlouho předtím. Toho dne byly zřejmě domluveny podrobnosti jednoho velmi dobrodružného letu, který se ale konal až po skončení výstavy.
V neděli 18. října se Balonová aréna naplnila naposledy – s posledním dnem jubilejní výstavy končila i návštěva francouzských vzduchoplavců. Malým i velkým balonem (Victor Hugo) uskutečnili za osmdesát pět dní čtyřicet plaveb vzduchem včetně ohňostroje.
