„V našem blízkém okolí, doslova v dosahu několika kilometrů, je plánovaný zcela neúnosný stavební a dopravní rozvoj,“ uvádí mimo jiné v dopise. „Je nutné, aby se z venkova stalo skladiště velkoměst a velkých korporací?“ ptá se. Je podle něj pochopitelné a žádoucí, aby stát podporoval pozitivní vývoj české ekonomiky, nesmí přitom ale překračovat hranice únosnosti pro místní rozvoj.
Z českého venkova, kam se lidé uchylují před hlukem a hektickým životem velkoměst, aby tam v klidu vychovávali děti, se podle Korandy stává odkladiště a skladiště pro zásobování velkoměst a velkých firem. „Megalomanské projekty na Praze východ neúnosně zatěžují život v okolních lokalitách. Je nepochopitelné, že dopad na přírodu a životní prostředí pro lidi je pravděpodobně až na posledním místě při hodnocení vlivu takových staveb,“ píše.
Zmíněné projekty podle jeho slov zlikvidují obrovské množství orné půdy, zatíží oblast hlukem, ovlivní kvalitu spodní vody a celkově sníží kvalitu života v okolí. „Už nyní je například dopravní situace na D8 a silnici 608 kritická. Několikakilometrové kolony stojících vozidel v dopravní špičce, produkující neskutečné množství škodlivin, jsou na denním pořádku, nemluvě o tom, že je prakticky nemožné místní komunikaci bezpečně přecházet. A to vše v blízkosti území zastaveného rodinnými domy, školami a školkami,“ sděluje krajskému úřadu.
Zmiňuje se i o argumentech o získání velkého počtu pracovních míst a ekonomického rozvoje, kterými jsou nejčastěji prezentované přednosti těchto projektů. „Ale potřebuje náš katastr opravdu takovýto rozvoj? Již nyní je možné tyto předpoklady posoudit například podle jiných již realizovaných projektů. Místní občané většinou zde praktické pracovní uplatnění nenašli a firma proto zajišťuje pracovníky z půlky republiky. Domnívám se, že ekonomický rozvoj, prováděný na úkor zdraví obyvatel, není žádoucí,“ uvádí v dopise.
Upozorňuje na to, že už nyní děti častěji trpí opakovanými respiračními potížemi, přibývá astmatiků. „Kam až chtějí lobbisté zajít, to je otázka, kterou si kladou naši občané, kdykoli se rozhlédnou po okolí nebo vyrazí s dětmi na procházku. Proč je pro zastupitele a občany malých obcí tak obtížné ochránit své katastrální území, proti těmto – z našeho pohledu – nesmyslným projektům? To je velká neznámá,“ píše v dopise.
Při důsledném místním šetření musí podle něj každý rozumný úředník a instituce zodpovědné za povolování takovýchto stavebních projektů dojít k závěru, že se určité oblasti už dostaly za hranici stavební a dopravní zatížitelnosti. „A proto se nelze divit sílícímu odporu a nespokojenosti občanů. Mají pocit, že jim nikdo nenaslouchá, a tak narůstá jejich strach o zdraví, o děti, o domov, na který pracně šetřili, aby si splnili svůj sen o klidném venkovském bydlení,“ uzavírá dopis.
Kdo kdy zavítal do Máslovic, kde je kupříkladu muzeum másla, nemůže si nevšimnout malebnosti obce s přibližně 350 obyvateli. Venkovský ráz tam je cítit, vše je tam jako na dlani, brzy tam bude postaven nový kulturní dům.
