Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád

21.3.2019
Jan Štoll
Další fotky

Co je vlastně přesně Kočičí a psí azyl?

Je to oficiální zapsaný spolek, který pomáhá kočkám a psům v nouzi. Podporujeme kočičí a psí útulky a spolky po celé ČR, intenzivně se věnujeme osvětě ochrany zvířat a pořádáme akce na jejich podporu – např. umísťovací výstavy ad. V úzké spolupráci s Nadací na ochranu zvířat jsme úspěšně realizovali i kastrační program na venkově, kde je stále dávána přednost likvidaci čerstvě narozených koťat před účinnou prevencí.

Co vás vedlo k jeho založení a jak dlouho fungujete?

Opuštěným kočkám v nouzi pomáhám v podstatě od dětství – moje máma pořád nějaké zachraňovala z ulice… Takže jsem vyrůstala v tom, že „slabším“ a v nouzi se pomáhá, a basta. Jako dospělá jsem pak nakráčela do kočičího útulku (tehdy v pražském Sobíně) a nabídla pomoc. Záhy jsem ale pochopila, že jako redaktorka v rádiu (a posléze v televizi) budu užitečnější, když budu o tom problému hodně vysílat, čímž se o tom dozví co nejvíce lidí. Tehdy na začátku 90. let se o problematice opuštěných zvířat skoro nevědělo, útulky téměř neexistovaly…

Postupně jsem se v tom angažovala stále více, až jsem v roce 2004 založila Kočičí Azyl. Vybudovali jsme útulek pro kočky s výběhem v jižních Čechách a starali se tam hlavně o kočky, které neměly moc šanci na umístění a brali jsme si je tam spíš na dožití. Časem jsme ale spolek přesunuli do Říčan u Prahy. No a od té doby funguje hlavně jako podpora pro jiné útulky po celé ČR – daří se nám shánět krmení i peníze, a ty pak rozdělujeme tam, kde mají nouzi největší. Máme všechny účty striktně transparentní, i díky tomu nám dárci věří, čehož si velmi vážíme.

Postupně jsme svou činnost rozšířili i o pomoc psům v nouzi, proto na podzim 2017 došlo i k úpravě názvu a doplnění stanov na: Kočičí a psí azyl, z.s. Poslední asi tři roky se také stále více angažujeme v pomoci bull psům nouzi. Prostě snažíme se dělat to, co je zrovna nejvíce potřeba.

Takže se zaměřujete i na pomoc ostatním útulkům, proč vlastně tato forma?

V podstatě jsme k tomu byli dovedeni okolnostmi. Původně jsme plánovali vybudovat velký útulek s výběhem, ale dost tvrdě jsme narazili na klacky pod nohy od vedení města Říčan, tak zatím čekáme, jestli se třeba nestane zázrak a nezmění se vedení, s nímž by se dalo normálně rozumně domluvit.

Aby nedošlo k mýlce – nechtěli jsme po městu žádné peníze, naopak! Potřebovali jsme jen souhlas s vybudováním útulku (na mém vlastním soukromém pozemku!) na okraji obce a nabízeli jsme i provádění kastrace koček pro obec zdarma. Jako jsme to realizovali předtím v Dačicích, kde byl skvělý starosta. Ale bohužel, nepochodili jsme, přestože město nemá žádný svůj útulek. Proto zatím pomáháme jinak.

Jaká zvířata máte tady v Praze a lze je nějak adoptovat?

V Praze pod nás spadá domácí depozitum u Jitky Pospíšilové, která je asi nejlepší odchytávačka toulavých koček v ČR. Však se to dlouhá léta „učila“ u Štěpánky Dmitrijevové. Nechává u sebe kočky, které nejsou tak úplně umístitelné, jsou divoké, nemocné apod. A pak pod nás patří i Psí depozitum v Litvínově, což je „normální“ psí útulek. Vedou ho moc šikovní mladí manželé a jsme rádi, že jsme se právě s nimi domluvili na spolupráci.

Nic není jisté, nic definitivní. Clarke, sci-fi, která nestárne

Co znamená neumístitelné, ty už u vás zůstanou navždy?

To jsou divoké kočky, které nemůžeme po odchycení a vykastrování vrátit do původní lokality (např. do areálu nemocnice), a zároveň není možné je domestikovat, prostě „vymazlit“. A ano, takové u nás zůstanou už napořád.

Kdyby chtěl někdo pomoci, jak to může nejlépe udělat?

Každému, kdo chce pomoci jakémukoli útulku, vždy doporučuji, aby se tam přímo optal, co zrovna nejvíce potřebují. Někde to bude třeba stelivo, jinde konzervy… Samozřejmě, nejlepší jsou vždycky peníze, protože si za ně pořídí přesně to, co nejvíce potřebují. Ale plně chápu, že ne každý chce někam hned posílat peníze, proto se radši poraďte a předplaťte třeba péči na veterině, kam útulek se svými svěřenci chodí.

Máte nějaké doporučení pro lidi při výběru a pořízení zvířete?

To by byla odpověď na knihu, zkusím to stručně. Předně je třeba si uvědomit, že to zvíře se mnou bude třeba i 15 a více let, a celou tu dobu se o něj musím starat, i když se mi to zrovna nehodí, chci jet na dovolenou, pořídit si dítě, nebo třeba „jen“ dostanu chřipku a musím pár dní ležet. Pes se musí venčit několikrát denně, chce jíst a má svoje potřeby, i když vás zrovna vyhodili z práce a nemáte peněz nazbyt…

Takže to rozhodnutí musí být hlavně o zodpovědnosti. Ale kdo se jednou dobře rozhodne, je pak za to královsky odměněn, protože život se psem či kočkou je prostě bezva. Já osobně si to bez zvířat nedokážu představit.

Chcete-li dát nový domov nějaké kočičce, přijďte ve dnech 4. až 7. dubna na veletrh FOR PETS v PVA EXPO PRAHA, kde na Umísťovací výstavě koček budou své páníčky vyhlížet právě i svěřenci Kočičího a psího azylu!

 

FOTO: Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád

Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - ja a PrincKateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - Bibi a Sisi2Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - utulek v lete_1Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - utulek v lete_4
Další fotky
Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - mops Mana2Kateřina Kašparová: Některé kočky u nás zůstanou napořád - mops Mana


Nepřehlédněte