Do dalšího kola tak jde případ, který soudy projednávají už dva roky. Oč jde? V červenci 2019 podalo Vrchní státní zastupitelství k Městskému soudu v Praze obžalobu na tři bývalé úředníky Státního pozemkového úřadu pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a veřejného činitele a maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Činů se měli Eva Benešová, Petr Chmelík a Jan Horák dopustit v souvislosti s vydáním sedmi restitučních rozhodnutí ve prospěch Emilie Bednářové a dalších restituentů. Jde o referenta, jeho nadřízenou a dalšího nadřízeného, který několik rozhodnutí podepsal, aniž zkontroloval jejich správnost. Obvinění údajně do některých rozhodnutí lživě uvedli, že Emilie Bednářová byla neteří zůstavitele Jana Maria Bečváře. Bednářová na základě těchto rozhodnutí obdržela lukrativní pozemky, přitom ale měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti.
Nejvyšší státní zástupce se zlobí
Podněty Igora Stříže směřují proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který Benešovou uznal vinnou jen z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a Horáka obžaloby zprostil. Podle Stříže ale bylo jednání obviněných úmyslné.
Evě Benešové, která vinu popírá s tím, že nastoupila na pozemkový úřad až poté, kdy úřady a soudy o restituci rozhodly kladně, a otázku oprávněnosti restituce tak považovala za vyřešenou, vrchní soud v červnu udělil tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Změnil tak verdikt prvoinstančního soud, který ji odsoudil k šesti letům vězení a peněžitému trestu čtyři a půl milionu korun. Podle vrchního soudu Benešová podepsala rozhodnutí o restitucích pozemků, aniž si ověřila veškeré informace, způsobila tak obrovskou škodu a obohatila lidi, kteří neměli na pozemky nárok. Odvolací senát však neviděl žádný důkaz o tom, že to udělala úmyslně.
Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, odvolací senát projednal už v květnu a osvobodil jej s tím, že nejednal úmyslně, navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Vrchní soud zrušil také nepravomocné rozhodnutí o zabrání pozemků neoprávněně vydaných restituentům.
Podivné dědictví
Takzvaný Bečvářův statek byl majetkem Tomáše Bečváře, největšího hospodáře ve Strašnicích, jemuž patřila polovina zdejších polností a další pozemky na území dnešního Žižkova, Malešic i Vršovic. Po roce 1948 byl veškerý majetek rodiny Bečvářů vyvlastněn, na pozemcích statku bylo vystavěno například sídliště Solidarita. V těsné blízkosti statku stála i rodinná vila, kde byly před rokem 1989 jesle, později sídlo záchranky. Od devadesátých let vila i okolní zahrada chátraly. Radnice Prahy 10 se pokoušela prostor, který byl ve vlastnictví státu, získat, to se ale nepodařilo a vila byla nakonec roku 2007 zbourána. Na pozemku dnes stojí obytné domy.
V devadesátých letech se o majetek Bečvářovy rodiny přihlásila pětice dědiců: Emilie Bednářová, Ivan a Zdeněk Činčerovi, Jana Řezbová a Markéta Šindelářová. Kromě jiného uplatňovali nárok na pozemky na Hagiboru, kde se ale stavěl hotel a budova Svobodné Evropy. Pozemkový úřad ministerstva zemědělství před výstavbou zřejmě nedostatečně prostudoval dokumenty a nezjistil, že je na pozemky uplatněn restituční nárok. Tento případ se stal předmětem mimořádné změny restitučních zásad v květnu 2011, totiž že restituent, který se patnáct let marně domáhal svého nároku, má právo dostat od státu pozemky, které si sám zvolí. Byl to historicky první případ, kdy Pozemkový fond ČR vyhověl původním majitelům a vydal jim – po sedmnácti letech od žádosti – náhradní pozemky, které si sami vybrali.
Spory, soudy, zmatky
O majetek vypukl restituční spor, protože podle policie tato pětice nemohla získat pozemky po jednom ze tří bezdětných sourozenců Bečvářových, a k názoru policie se připojila také organizace Transparency International, která případ rovnou označila za podvod, i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Stát však s uchazeči o dědictví prohrál více než deset soudních sporů a nakonec byly dědicům vydány pozemky o rozloze přes 130 hektarů v odhadované ceně přes tři miliardy korun. Restituenty zastupovala společnost Bečvářová, v níž se angažoval i kontroverzní politik Tomáš Hrdlička.
V roce 2014 žádali dědicové vydání pozemku na Žižkově, kde postavila bytový komplex firma Metrostav. Právníci developera přitom zjistili, že jedna z restituentek, Emilie Bednářová, není příbuznou původního majitele, a jejich zjištění potvrdilo také ministerstvo zemědělství. Bednářové přitom patřila polovina všech restitučních nároků Bečvářovy rodiny. Státní pozemkový úřad proto v roce v roce 2018 zrušil rozhodnutí o jejím restitučním nároku na pozemky. Do prověřování se zapojila i Národní centrála proti organizovanému zločinu, ale důkazy pro obvinění z podvodu nezískala.
Některé pozemky byly mezitím prodány neprůhledným kyperským firmám, jiné byly kvůli vyšetřování v roce 2016 zablokovány – mezi zablokované patří i pozemek u Uhříněvsi, který stát potřebuje na vybudování části Pražského okruhu Běchovicemi a dálnicí D1.
Zdroj: vlastní zdroj
