Měli bychom se seznámit s osobností, která patří k vánočním svákům, i když v silně negativním provedení. Však to znáte. Malá holčička chce převést přes ulici padoucha Hogo Fogo, převlečeného za slepého starce, a je jí spíláno, Herodesa na tebe. Herodes je rovněž padouch. V křesťanské tradici nepochybně. Pověsti krvelačného netvora se už zřejmě nezbaví.
Je však také jediným důležitým zdrojem informací, které nám pomohou opravit tu nešťastnou chybu v kalendáři.
Tento judský král se narodil kolem roku 73 před letopočtem, který nepočítáme dobře. Byl to Idumejec. Idumea je oblast mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem. Do své funkce byl pochopitelně jmenován římským senátem. Zdaleka to však nebyl takový barbar, i když si vysloužil přídomek Ukrutný. Stejně jako náš kníže Boleslav, o tisíc let později.
Historici nejsou tak přísní. Oceňují Herodovo rozšíření jeruzalémského chrámového komplexu, založení města a přístavu Caesarea, v dnešní Palestině, skalní pevnost Masadu, kterou museli později Římané dobývat, a nakonec i Jeskyni patriarchů, ve městě Hebron. Ta je dodnes uctívaným místem nejen judaismu, ale i křesťanství, a dokonce i islámu.
Každý příběh musí mít, kromě kladných hrdinů, i ty záporné, abychom se vůči nim mohli vymezit. Ty kladné obdivujeme či litujeme, ty špatné nenávidíme. Tak to zkrátka je. Herodes Veliký nechal v Betlémě vyvraždit všechny chlapce do dvou let věku, aby se nenaplnilo proroctví o králi, který z Betléma vzejde. Totéž nám říká i Matouš ve svém evangeliu.
Oběti jdou do desetitisíců, což je historický nesmysl. Řecká liturgie hovoří o čtrnácti tisících, syrská je už trojnásobně velkorysejší, no a o té středověké už nemá smysl ani hovořit. Ta už překročila sto tisící obětí. Čím víc krve, tím větší důvod Svatou rodinu při útěku do Egypta litovat. Popisují něco, co zřejmě Herodes nikdy neučinil.
Stalo se to prý v posledním desetiletí starého letopočtu. Zajímavé je to, že například Josephus Flavius, historik, žijící v prvním století, tuto krvavou událost vůbec nezmiňuje, i když ke králi Herodovi žádné sympatie rozhodně nechová. V roce 6 př. n. l. bylo prokazatelně sčítání lidu a v roce 4 př. n. l. Herodes Veliký zemřel. Ježíš se tehdy musel narodit mezi těmito dvěma daty. Historie je často velmi zašmodrchaná. Rozhodně to však neznamená, že kalendář na příští rok musíte zahodit.
