Češi budou už v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna 2023 v prvním kole prezidentské volby vybírat novou hlavu státu. Případné druhé kolo voleb připadá na pátek a sobotu 27. a 28. ledna. Nástupce Miloše Zemana bude znám nejpozději o dva týdny později.
V lednových prezidentských volbách se bude o přízeň voličů ucházet devět kandidátů. Z původního počtu 21 uchazečů jich Ministerstvo vnitra do volby nezaregistrovalo 12, protože nesplnili zákonné podmínky. Konečným složením devítky uchazečů o křeslo na Pražském hradě ještě zamíchal Nejvyšší správní soud. Na něj se obrátili někteří ministerstvem neregistrovaní kandidáti a skupina senátorů. Soud tak zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně neregistrovalo Karla Diviše kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Denisu Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Divišovi mylně neuznalo některé podpisy, kandidátní listinu Rohanové nemělo vůbec brát v potaz. Stažení kandidatury pak oznámil Josef Středula sám, při debatě pořádané Českou televizí 8. ledna.
O funkci prezidenta se tak uchází Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Tomáš Zima.
Profily a ankety s prezidentskými kandidáty |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prvním přímo voleným prezidentem se stal Miloš Zeman 8. března 2013. Ve druhém kole volby porazil tehdejšího předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga se ziskem 54,8 procenta hlasů. Schwarzenberga volilo 45,19 procenta voličů. Zeman jej tak porazil o téměř půl milionu hlasů. Po pětiletém funkčním období Zeman vyhrál i druhou prezidentskou volbu. Průzkumy favorizovaného Jiřího Drahoše porazil ve druhém kole volby s 51,36 procenty hlasů. Drahošův volební zisk dosáhl jen 48,63 procent hlasů. Mandát Miloše Zemana vyprší 8. března 2023.
Vše, co byste měli vědět o přímé volbě prezidenta
Od roku 1993 do roku 2012 byla volba nepřímá, prezidenta volil Parlament ze stranických kandidátů. A to na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. Teprve od roku 2013 si občané České republiky volí prezidenta v přímé volbě. Volba však může mít jiný průběh, než na jaký si lidé už zvykli. V přímé prezidentské volbě, kdy si hlavu státu vybírají všichni voliči, se uplatňuje takzvaný většinový systém. Ve zkratce řečeno, vítěz bere vše, poraženým zůstává pouze čest. Ostatně u volby jejímž výsledkem je jediná funkce, to ani jinak nejde. Platí tedy, že kandidát, jenž získá větší počet hlasů, vítězí.
Systém počítá až se dvěma koly volby. Pokud některý z kandidátů získá už v 1. kole nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů je vítězem. V případech, kdy tomu tak není, a od zavedení přímé volby prezidenta takový výsledek ještě nenastal, postupují do 2. kola dva kandidáti s nejvyšším volebním ziskem z kola prvního. Druhé kolo je vždy do 14 dnů od kola prvního. Tento postup už lidé znají, v první přímé prezidentské volbě se ve druhém kole utkal Miloš Zeman s Karlem Schwarzenbergem, do druhého kola ve druhé přímé volbě pak vyslali voliči Miloše Zemana a Jiřího Drahoše.
Může ale nastat i jiný vývoj situace a druhé kolo volby pak vypadá poněkud jinak. A to v případě, že se na prvním místě umístí více kandidátů se stejným počtem platných hlasů. V takovém případě postupují do druhého kola všichni tito kandidáti pouze z prvního místa. Pokud nastane shoda v počtu platných hlasů pro kandidáty, kteří se umístili na druhém místě, postupují do druhého kola volby prezidenta kandidát z prvního místa a všichni kandidáti z druhého místa.
Další změnou v zaběhnutém pořádku může být i situace, kdy se kandidát, který postoupil do druhého kola volby prezidenta už nemůže volby účastnit. Ať už proto, že kandidaturu vzdá, ztratí právo být zvolen či z důvodu úmrtí. V takovém případě postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby prezidenta získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Platí, že při rovnosti odevzdaných platných hlasů voličů, postupují všichni takoví kandidáti. Podle zákona o Volbě prezidenta republiky se druhé kolo volby prezidenta koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát.
V případě, že i ve druhém kole získají kandidáti rovný počet hlasů, čeká je nová volba. Volby se opakují i v případě úmrtí vítěze před složením slibu nebo jeho nesložením.
Volit prezidenta může podle pravidel každý občan ČR, který alespoň druhý den prvního kola volby dovrší věku 18 let. Totéž dosažení věku platí i pro případné druhé kolo volby. Nesmí také mít omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva a omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu.
Místo, kde se bude volba prezidenta odehrávat a další potřebné informace zveřejní starosta nejpozději 15 dnů přede dnem voleb. Obdobně informuje voliče žijící v zahraničí příslušný zastupitelský úřad ČR. Hlasovací lístky obdrží všichni voliči na území ČR na adresu svého trvalého pobytu nejpozději 3 dny přede dnem prvního kola volby. Voliči v zahraničí obdrží hlasovací lístky pro obě kola volby až ve volební místnosti u příslušného zastupitelského úřadu ČR. Hlasovat lze i ze zdravotnického zařízení na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů nebo voličského průkazu. Volič hlasuje tak, že do úřední obálky, kterou obdrží od okrskové volební komise, vloží vybraný hlasovací lístek a před komisí ji vhodí do volební urny. Sadu hlasovacích lístků na požádání vydá i komise.
O budoucím prezidentovi bude moci podle odhadu Českého statistického úřadu rozhodovat za zhruba 8,3 milionu voličů. Výsledky přijdou ze 14 857 volebních okrsků. Je mezi nimi 110 zahraničních a 14, které budou vytvořeny v každém z krajů a v Praze kvůli hlasování osob v karanténě nebo v izolaci kvůli koronaviru. Podobně jako před pěti lety očekávají statistici, že konečné výsledky hlasování v prvním kole prezidentské volby budou k dispozici v sobotu 14. ledna ve večerních hodinách. Přímo ve dnech voleb se zpracování výsledků hlasování věnuje zhruba 2500 lidí, využívají téměř 1500 počítačů.
STO/ČTK
