Když něco ve školství funguje, vymyslí se změna, říká politička a pedagožka Tereza Hyťhová

„I když vás ve tři ráno vzbudí, měla byste vědět, s čím je spjata druhá světová válka. Je samozřejmě důležité přemýšlet, jsou ale i věci, nad kterými by se přemýšlet nemělo, prostě je třeba znát je,“ říká poslankyně a speciální pedagožka Tereza Hyťhová, podle které dochází ke snižování úrovně vzdělávání. Její jméno je veřejně skloňováno především v souvislosti s odchodem z hnutí SPD a vstupem do Trikolóry. V našem rozhovoru mluví nejen o důvodech výměny dresu, ale především o tématech, kterým se dlouhodobě věnuje. Kupříkladu o inkluzi, špatné dostupnosti zdravotní péče ve Šluknovském výběžku nebo sociálně vyloučených lokalitách v Ústeckém kraji.

Školní rok je v plném proudu. Jak jako politička a pedagožka hodnotíte opatření, která byla ve školách nastavena kvůli šíření koronavirové infekce?

Školní rok začal hodně chaoticky a velkou vinu bohužel nese ministerstvo školství. Na sněmovním školském výboru jsme nedávno řešili distanční výuku, kterou ministr Plaga prosadil ve zrychleném módu. Přitom nebyl vydán jasný manuál. Školy tedy nevědí, jak ji provozovat. Již předtím jsem apelovala, aby byl manuál vydán do 31. srpna, tedy než začne výuka, protože ten původní není ideální.

Co by měl manuál obsahovat?

Jak postupovat při epidemii, jak při případném nouzovém stavu, kdy vyhlásit distanční výuku… Na výboru pan Plaga přislíbil, že manuál bude co nejdřív. Nelíbí se mi, že nejdřív je něco odsouhlaseno a zpětně se ukazuje to, na co upozorňuji od začátku – že věci nejsou připravené a zkonzultované se školami. Ty doposud neví, co a jak bude, a tak vše řeší jednotlivě, přičemž některé už byly kvůli nákaze zavřené.

V Poslanecké sněmovně jste mluvila ve smyslu, že distanční výuku nepovažujete za plnohodnotnou náhražku výuky klasické, neboť dětem při ní kupříkladu chybí vzájemná sociální interakce. Za jakých okolností by podle vás měla být vyhlášena?

Ještě, než jsme návrh projednávali na plénu, jsem říkala, že je sice fajn, že distanční výuka bude zakotvena v zákoně, na druhou stranu mě ale vyděsila slova pana ministra, že bude moci být aplikována i při běžných situacích, tedy nejen v době pandemie. To podle mě není dobré. Škola přece není jen o tom, že se tam děti chodí učit a psát písemky, ale také začleňovat se do kolektivu. Mají své kamarády nebo zažívají sociální role učitel-žák. O to všechno by distanční výukou přišly. Podle mě by měla být vyhlašována pouze v případě pandemie či epidemie, při riziku, že se děti příchodem do třídy nakazí a budou hrozit velké zdravotní komplikace.

Školy se vypořádávají se situací kolem epidemie covid-19. Podle odborů chybí pravidla pro uzavření škol

Jste tedy jen pro celoplošné vyhlášení distanční výuky?

To je právě na ministerstvu, aby vydalo jasné pokyny, jak to bude probíhat, jestli jen na konkrétní škole, nebo plošně. Ministr řekl, že budou zajištěny počítače, notebooky či tablety, je ale třeba ujasnit, jak s nimi bude možné pracovat. Aby se nenakoupila technika, která bude ležet ve školách, protože třeba některé děti ze sociálně vyloučených lokalit mají problém chodit i do běžné výuky. Ministra jsem se ptala mimo jiné na to, jak se bude řešit docházka, když se dítě do online výuky nebude přihlašovat. Nejasností je zatím mnoho.

Některé děti ze sociálně slabších rodin nemají k technice, díky níž by se mohly přihlásit, doposud ani přístup…

Právě! A takových nevyřešených problémů je plno. Přitom všem ředitelům by mělo být jasné, co by se dělo od prvního momentu v případě, kdyby byl, nedej bože, znovu vyhlášen nouzový stav.

Pojďme k dalšímu školskému tématu. Ministr Plaga nedávno uvedl, že u státních maturit by mohlo být v budoucnu slovní hodnocení místo známek. Vy i vaši kolegové z Trikolóry jste se vůči tomu vymezili. Proč?

Přijde mi, že cokoli se v poslední době děje v oblasti školství, vždycky dospěje ke snižování úrovně vzdělávání. Nevidím důvod, proč by neměly být maturitní testy známkované, když to dodneška fungovalo. A doposud jsem pro tento záměr od ministerstva neslyšela žádný adekvátní argument. Může se samozřejmě říct, že studentovi stačí pouhé uspěl-neuspěl, ale když se člověk učí, je přece rád, že má jedničku. I kdyby to už nikdy nikde neukazoval, tak už pro vlastní vnitřní pocit.

Vím, že plno učitelů to vidí jako vy. Na druhou stranu jsem se nedávno zúčastnila semináře o svobodném vzdělávání, kde přítomní kantoři, rodiče i jedna z absolventek říkali, že když se neznámkuje, ale žákovi či studentovi je podána zpětná vazba ve formě slovního hodnocení, dozví se on i jeho rodiče daleko víc než z pouhé známky… Co myslíte?

Rozumím, co máte na mysli – že učitel sdělí, v čem by měl žák přidat, co mu naopak jde. Vím, že na mnoha alternativních školách, kde se neznámkuje, to tak funguje. Přesto si však myslím, že známky do školství patří.

Dalším diskutovaným tématem je inkluze. Ve sněmovně je váš návrh, který bych nenazvala přímo jejím rušením, ale jistým omezením – v tom, že by se běžným školám navrátila pravomoc (kupříkladu na základě nedostatečného technického zabezpečení či personálního obsazení) rozhodnout, zda dítě s postižením mentálního charakteru do školy přijmou, nebo nikoli. Co si myslíte o tom, že ve veřejném prostoru se vede především diskuse „inkluze ano, inkluze ne“, ale málo se mluví o tom, v čem by se měly podmínky pro ni vylepšit?

Můj návrh spočívá v tom, že inkluzi opravdu v uvozovkách ruší, protože dnes není možné, aby škola dítě odmítla přijmout. Inkluze probíhá nepromyšleně, mají s ní problémy žáci, učitelé i ředitelé, z nichž mnohé osobně znám. Samozřejmě, že ne všichni, ale když jsem si pro sebe dělala anketu, tak většina ano. A situace se nijak nezlepšuje. Na školském výboru jsme nedávno řešili, že MŠMT se chystá vydat vyhlášku, která bude rušit zhruba pět tisíc asistentů pedagoga, a to i těch, kteří pracují s žáky majícími třeba logopedické problémy. A jsme u toho – když se inkluze zavedla, říkalo se, jak máme vše promyšlené, jak máme asistenty pedagoga. A my je rušíme?! Náměstek z ministerstva školství, který byl přítomen, řekl, že o tom tolik neví, že příště musí poslat někoho kompetentního, což je úsměvné. A to nemluvím o tom, jak jsou asistenti pedagoga špatně placeni.

Poslední slovo, zda dítě bude, nebo nebude chodit do běžné školy, má dnes rodič…

Ale to je právě ono. Kdybych měla dítě s mentálním postižením a věděla, že ze zákona vyplývá právo, aby chodilo do běžné školy, je možné, že bych byla pro, protože bych to viděla jako matka, která chce pro dítě to nejlepší. Rodič to sice myslí dobře, ale není pedagog. Mnozí učitelé naopak vědí, že mnohem lépe by dítěti bylo ve speciální třídě, kde se mu mohou víc věnovat. Na speciální škole jsem učila v rámci praxe. Ve třídě bylo sedm děti, paní učitelka, paní asistentka, byl to úplně jiný individuální přístup. Na speciální škole má dítě možnost zažít nějaký úspěch. Viděla jsem nadšené děti i rodiče, kteří oceňovali pokroky. Když je ale v běžné třídě osmadvacet dětí, z nichž jedno má asistentku, nikdy nemůže zažít úspěch jako spolužáci, protože je pozadu a má různé výjimky.

Demokracie do škol patří. Jedná se o celý souhrn dovedností!

Jistě jste zaznamenala nedávnou kauzu, kdy se hnutí SPD o přízeň voličů v Brně uchází s volebním heslem „Zdravé školství bez inkluze“. Řidič brněnského dopravního podniku Josef Prokeš odmítl řídit autobus s tímto sloganem, což odůvodnil tím, že jeho dceři se specifickými potřebami prospívá běžná škola a toto považuje za útok i na ni. Problematika inkluze se týká dětí, není jednoduchá a my ji zde rozebíráme bez urážení. Co říkáte na to, že ji SPD, ze které jste před několika týdny odešla, vtěsnala do agresivního hesla, které může ublížit?

Aniž bych se SPD chtěla jakkoli zastávat, tak kdyby se mělo popsat všechno, co jsme si o inkluzi řekly my dvě, na leták se to nevejde. Někdy je těžké vyjádřit něco jednou větou a chápu, že někomu to nemusí být příjemné. Zároveň ale chápu i to, co tam je napsané. Kauza se podle mě nafoukla. Inkluze v podobě, v jaké je dneska, opravdu nefunguje. Chválím ale zároveň odvahu pana Prokeše vyslovit svůj názor, protože dnes se hodně lidí bojí vůbec říct, co si opravdu myslí. Kdybych s ním mohla promluvit tak jako s vámi, ve finále bychom možná přišli na to, že mnohé vidíme podobně.

Co dalšího vidíte jako problém současného školství?

Třeba již zmíněné snižování úrovně vzdělávání. Ve sněmovně jsem hlasovala pro to, aby si student mohl vybrat, zda bude dělat státní maturitu z matematiky nebo cizího jazyka. Zároveň jsem ale říkala, že pro jsem jen z důvodu, že dnes je matematika nastavena tak, že studenti, ale i žáci na základních školách, z ní mají strach. A že učitelé ji mnohdy učí tak, že si s ní žáci a studenti lámou hlavu, takže bychom měli jako stát pracovat na tom, aby z ní takový strašák nebyl. Rámcový vzdělávací program by měl být nastaven tak, aby studenti byli dostatečně připraveni státní maturitu z matematiky udělat. Nesouhlasím ale s postupem, že když se něco vychyluje, měla by se snižovat laťka. Když by to takto šlo dál, za dvacet let bychom mohli matematiku zrušit úplně, vyřadili bychom cizí jazyk a učili se jen počítat do deseti. To samozřejmě schválně přeháním.

Snižovat úroveň vzdělání jistě ne. Zároveň je ale přece možné zvažovat různé pojetí toho, na co klást důraz. Třeba neurolog Martin Stránský uvedl, že „není důležité, aby žák věděl, kdy se narodil Karel IV., ale aby pochopil jeho význam“. Tedy, že není důležité nabiflovat se plno údajů, ale naučit se přemýšlet…

Na jednu stranu má pravdu v tom, že děti málo přemýšlí, naučí se něco nazpaměť a vůbec tomu nerozumí. Proto považuji za důležité například slovní úlohy v matematice, kde musí přemýšlet. Na druhou stranu je to podle mě s tím Karlem IV. trochu špatný úhel pohledu, datum jeho narození i úmrtí by děti vědět měly. Když se dětí na druhém stupni zeptáte, kdy začala I. světová válka nebo proč začala II. světová válka, mnohé z nich to nevědí a dlouho o tom přemýšlí. Člověk, který je vlastenec a žije v České republice, by to ale přece vědět měl. I když vás ve tři ráno vzbudí, měla byste vědět, s čím je spjata druhá světová válka. Je samozřejmě důležité přemýšlet, jsou ale i věci, nad kterými by se přemýšlet nemělo, prostě je třeba znát je. Vždy mě vyděsí, když v některých anketách lidé ani nevědí, proč je v určitý den státní svátek.

Neurolog Stránský: Dítě, které se učí z počítače, má horší výsledky, než to, které se učí z papíru a diskusí

Učitelé mnohdy říkají, že látky je tolik, že k soudobým dějinám ani nestačí dojít, neboť začínají pravěkem. Slyšela jsem návrhy, že by se dějiny měly učit pozpátku, tedy nejdřív to, co je nám nejblíž, a až nakonec to, co bylo na začátku…

Máte pravdu v tom, že novodobou historii mnozí takřka neznají, což se pak ukazuje v těch anketách. Neříkám, aby se ve školách to ostatní neučilo, ale na soudobé dějiny by měl být určitě kladen důraz. V tom by myslím pomohla změna Rámcového vzdělávacího programu.

Již jsme „nakously“ váš odchod z SPD. Nyní jste členkou hnutí Trikolóra. Jaké hlavní rozdíly, po asi měsíci a půl, kdy jste přestoupila, mezi oběma subjekty pociťujete?

Určitě odbornost. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem z SPD odešla, byl, že tam nefungují žádné odborné komise a program se skládá z hesel. Je to jak s tím sloganem na brněnském autobuse, o kterém jsme mluvily. Kolikrát si řeknete, že tam je upozorněno na problém, není tam ale popis, jakým způsobem by jej hnutí řešilo. Několik odvětví v programu chybí úplně. Oproti tomu Trikolóra má odborníky, odborné komise a garanty, kteří mají konkrétní sektor na starosti. Dlouho jsem se v SPD snažila prosadit, aby to tam také tak fungovalo, aby návrhy byly konzultovány s někým z praxe, protože já mohu něco vymyslet, ale důležité je probrat to s člověkem, který v dané oblasti působí třeba dvacet let, a teprve pak požádat právníka, aby návrh sepsal. Nabízela jsem i pomoc, ale ani to nepomohlo – a nebylo to proto, že by na to hnutí SPD nemělo prostředky, scházela vůle, prostě to nechtěli. Kdežto pan Klaus je odborníkem v oblasti školství a na odbornost klade důraz, v čemž si rozumíme.

Ve sněmovně jste za Trikolóru všichni tři (také poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková – pozn. red.) přes školství…

Zrovna to tak vyšlo. Ale ještě bych ráda doplnila, že SPD má jen pět členů předsednictva, tedy předsedu a místopředsedu, kterými jsou pánové Okamura a Fiala, plus tři členy předsednictva. Těchto pět lidí rozhoduje o všem, což je zcela neadekvátní, protože se jedná o hnutí s mnoha tisíci členy, které má ve svém názvu slova „přímá demokracie“. Nikoho k ničemu nepustí, zvlášť ne toho, kdo má na něco, co třeba ani není v programu, jiný názor, to jsem vždy byla zazděna dřív, než jsem ho vůbec stačila vyslovit. V Trikolóře je to jinak, ve vedení jsou předsedové všech krajů, navíc pan Klaus nemá jen jednoho místopředsedu. Je tam zkrátka větší otevřenost a demokracie.

Odchodem z SPD se vám uvolnily ruce?

Začala jsem líp spát, být víc v klidu. Poslední dobou v SPD jsem se už netěšila do sněmovny, chodila naštvaná na jednání klubu. Dnes je to o něčem úplně jiném.

Za pár týdnů vám vyprší mandát zastupitelky Ústeckého kraje, který neobhajujete. Jedním z krajských témat, kterému se věnujete, je Lužická nemocnice v Rumburku. Na krajském zastupitelstvu jste hlasovala pro záměr odkoupení nemocnice do majetku Ústeckého kraje, aby byla zachována dostupná lékařská péče pro občany ve Šluknovském výběžku. Jak to s nemocnicí vypadá?

Nejprve jsem viděla fotky, pak byla v nemocnici i osobně, a viděla, v jakém šíleném stavu je. Vývoj se tam zastavil už za komunistů. Mrzí mě, že město Rumburk to nechalo zajít tak daleko. Kdyby situaci začalo řešit třeba před pěti lety, měli bychom nyní náskok. Nemocnice šla za léta prudce domů, začali utíkat doktoři i sestry. Nemocnici jsme zachránili doslova pět minut po dvanácté, spouští se rekonstrukce budov a velkým úkolem nového krajského zastupitelstva bude, aby namotivovalo lékaře, ať již finančně nebo jinak. Personální problémy jsou velké a není jednoduché dostat lékaře do nemocnice, která je v takovém stavu. Přesto věřím, že během pár let se situaci podaří vylepšit a následně stabilizovat.

Na Šluknovsku je vážný problém s dostupností lékařské péče

Šluknovský výběžek se potýká obecně s nedostatkem lékařů. Se starostou Varnsdorfu jsem před časem mluvila o tom, že praktici jsou mnohdy v důchodovém věku, chybí mladí nástupci i specialisté včetně porodníků…

Řekla jste to v podstatě přesně. Problém je nejen ve stavu Lužické nemocnice, ale právě i v personálním nedostatku. Je to běh na dlouho trať, za námahu to ale stojí. Před mnoha lety tam fungovala porodnice, kde se narodilo hodně dětí, ale už nefunguje. Kdyby nebyla nemocnice v Rumburku, lidé by museli dojíždět do Děčína, což je daleko.

V souvislosti s Ústeckým krajem se hodně hovoří i o tom, že mnoho lidí tam žije v sociálním vyloučení. Vy jste podepsána pod návrhem novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, který má ohledně výplaty dávek posílit kontrolní kompetence Úřadu práce či zavést sankce. Co je podstatou návrhu, který posvětil sociální výbor a nachází se ve druhém sněmovním čtení?

Spolu s dalšími předkladateli, ještě z SPD, chceme, aby se zamezilo zneužívání sociálních dávek, aby jejich pobírání bylo podmíněno nějakou pracovní minulostí, aby člověk neměl exekuce, posílal děti do školy, aby to zkrátka nedopadalo jako u nás v Ústeckém kraji, kde vyloučené lokality tvoří celou jednu třetinu z celkového republikového počtu. Nastavený systém sociálních dávek nefunguje a tento návrh by mohl pomoci. Kdybych byla v SPD, pan Okamura by mě asi zhanil, ale řekla bych mu, že na návrhu je toho zapotřebí plno dopracovat. Řešili jsme to i na sociálním výboru, kde zástupci MPSV slíbili, že dodají komplexní pozměňovací návrh, který by nesrovnalosti odstranil. Zatím jsem ho neviděla, obávám se ale toho, aby z původního návrhu nevykleštil to podstatné.

No já se spíš obávám, že pokud někteří lidé o dávky přijdou, mohou se ocitnout ve svízelné situaci, bez prostředků, v krajním případě skončit na ulici. To by bylo fatální jak pro ně, tak pro jejich děti, a mohlo by to mít negativní dopad na celou společnost, protože by mohla narůst kriminalita. Nebylo by lepší nalít hodně peněz do sociální práce a místo represe jít pozitivní cestou?

Chápu, jak to myslíte, ale snahy, které jste vyjmenovala, tedy navýšení sociální práce, ke které samozřejmě léta dochází, nefungují. Politici se o tom baví mnoho let, ale situace se nelepší. Žiji v Ústeckém kraji a denně to vidím na vlastní oči. Domů jezdím přes Předlice, což je největší vyloučená lokalita v Ústí, která je vybydlená, zničená, všude se válí odpadky. Přitom, když se podívám na fotky před třiceti let, bývala to nejhezčí část Ústí. Je to tedy ukázka toho, jak to nemá dopadat. Rozumím vaší obavě, protože na dno se může dostat každý. Nedávno jsem třeba předávala maminkám potravinovou pomoc a školní pomůcky. Takových lidí, kterým se naopak snažím pomoci, se odebírání dávek nedotkne a těžkou situaci neřeší kriminální činností. Nemůžeme ale přece pomáhat někomu, kdo sociální dávky zneužívá. Ty mají sloužit lidem, kteří nemohou pracovat, protože jsou objektivně v tísni, mají třeba dítě s postižením. Víte, jak drahé jsou dnes různé kompenzační pomůcky a jak nízké jsou oproti tomu příspěvky na péči?

Vím, včetně toho, že jste spolupředkladatelkou návrhu na zvýšení tohoto příspěvku v prvním a druhém stupni, tedy při lehké a středně těžké závislosti…

Takové návrhy podpořím vždy, protože to jsou tragické situace. Dítěti se stane úraz a co má maminka dělat? Když třeba vidím, jak ve školách pořádají sbírky pro děti, které jezdí na vozíčku a potřebují nový… Žalostné jsou i důchody. Všechny peníze, které jsou zneužívané, by měly jít na důchodce, lidi s postižením, děti a další, kteří to potřebují. Dnes už bohužel není jiná možnost než prosadit razantní návrh, který by zneužívání dávek zamezil. Takže buď, pokud je člověk zdravotně způsobilý, půjde do práce, nebo zůstane doma na nějakém minimu.

Pokud ovšem práce v daném regionu je…

Myslím, že práce se najde vždycky dost. Neustále třeba chodím do obchodu a vidím, že shání prodavačku. Když člověk chce, jde všechno. Pracovat musíte vy, pracovat musím já. A budu samozřejmě pracovat, zřejmě učit, i poté, kdy mi skončí poslanecký mandát. Pokud existuje obava, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit by poté neposílali děti do školy, tak ty tam ale v nemálo případech neposílají už dnes. Nebo tam chodí, ale mají třeba sto neomluvených hodin ročně. Na těch školách jsem se byla podívat, vím, jak tristní situace tam je.

A není to selhání státu, že byla vytvořena ghetta, kde žijí lidé v izolaci, frustraci, chybí tam podněty a vlastně jakákoli naděje na zlepšení?

Ukázalo se, že původní myšlenka nebyla tak dobrá, jaký byl zřejmě předpoklad. Nedávno jsem byla tázána, co si myslím o tom, že pan Čunek vystěhoval ze Vsetína za město sociálně nepřizpůsobivé občany. Odpověděla jsem, že takto bych to v Ústeckém kraji dělat nechtěla, řešením totiž není přesunout problém jinam. Jak už jsem uvedla – člověk, který pracovat může, si musí vybrat, zda půjde do práce jako všichni ostatní, nebo bude na minimu. Věřte, že naším cílem není, aby ti lidé skončili na ulici.

FOTO: Tereza Hyťhová

Tereza Hyťhová - Tereza HythovaTereza Hyťhová - Tereza HythovaTereza Hyťhová - Tereza Hythova
Dnes, 17:45
Víte, za jakých okolností, jak a proč vznikaly světoznámé značky dnešních automobilů? podívali jsme se...
Dnes, 15:35
Říkává se, že mušky se v domácnosti objevují se švestkami a pak zase samy od sebe...
Dnes, 13:25
Komerční článek
Participativní rozpočet zakořenil v desítkách obcí, občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně...
Dnes, 13:25
A je to v pytli! Tuhle lehce depresivní větu byste mohli začít klidně říkat i...
Dnes, 11:15
Účel světí prostředky. Ano, tento výrok se přisuzuje obávaným a nemilovaným jezuitům, kteří nejsou v...
Dnes, 10:11
Jasně, je to všechno na houby! Ale naši humoristé se snažili a vtipy ze zářijového...
Dnes, 09:05
Devadesátá léta vyprodukovala v televizní, resp. seriálové tvorbě značné množství nezapomenutelných děl. Ať už to...
Včera, 15:40
Sushi je velká dobrota, kterou si Češi v poslední době opravdu velmi oblíbili. Jenže je...
Včera, 11:40
Roku 1617 koupil středočeskou obec Sluhy ležící severně od Prahy Emfryd Berbisdorf za 19 000...
Včera, 10:20
Po válce se totiž chtěl pomstít za holokaust a zabít šest milionů Němců. Nepodařilo se...
Včera, 09:05
Komerční článek
Postupný roll-out 5G sítí po celém světě s sebou přináší strhující synergii. Konektivita, cloudové služby,...
Reklama