Papalášské manýry komunistických pohlavárů byly jedním z důvodů, proč se lidé před 35 lety vydali s klíči do ulic. Mocní pak na chvíli zkrotli, ale čím víc se vzdalují životu „normálních lidí“, tím víc se k těmto manýrám zase vracejí.
Důchodci, kteří měli dostat v souladu s růstem inflace přidáno, ostrouhali. Museli pochopit, že to prostě nejde. Politikům se ale přidávat bude. A všichni ostatní musíme pochopit, že se s tím nedá nic dělat, že to tak musí být. Přitom už i teď jsou jejich platy v porovnání s běžnými občany naprosto luxusní. Mluvit v takové chvíli o zmrazení jejich platů je ale samozřejmě populismus.
Stejně jako podivování se nad potřebou stotisícové výplaty pro první dámu. I návrh Petra Macinky, předsedy strany Motoristé sobě, ať jí její manžel, který si přijde měsíčně na necelých 700 tisíc korun a ještě k tomu skoro za nic neutratí, prostě „tiše půjčí kreditku“.
Populismus je podle definice na Wikipedii politický přístup spočívající ve snaze oslovit ty občany, kteří se domnívají, že vládnoucí skupiny nehájí či přehlíží jejich zájmy.
Za situace, kdy vláda dlouhodobě přehlíží enormní zdražování způsobené inflací a předraženými energiemi a kdy její představitele ani trochu netrkne, že pro naprostou většinu občanů je 95 tisíc měsíčně naprosto nereálná částka, se nikdo nemůže divit, že pocit, že na ně jejich vláda kašle, v nich jen sílí. A že je pak – navzdory různým politologickým poučkám a teoriím – nejspíš chtít volit nebudou a své hlasy dají právě těm, kteří na sobě nálepku populista už mají.
Zdroj: autorský text
