• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Když se šlechtit opravdu povede. Na co sáhl, to se mu podařilo

    Jistě, to se to podniká, když někdo zdědí zámek a panství k tomu, jenže je také pravda, že ho mohl propít nebo prohrát v kartách. Tenhle hrabě byl ale z úplně jiného těsta. A když se navíc narodil v době začínající průmyslové revoluce, štěstí si v jeho případě podalo ruku i s nadáním a pílí.

    Matematik, filozof a podnikatel v Čechách, hrabě František August Buquoy (čti bikoa), se narodil 7. září 1781 v Bruselu. Pocházel ze šlechtického rodu Buquoyů, který původně žil ve Francii, ale jeho předek, Charles Bonaventure de Longueval přišel během třicetileté války do Německa. Již v mládí se plně věnoval studiu matematiky, přírodních věd, zvláště pak fyzice a filosofii. Navštěvoval Rytířskou akademii ve Vídni, což byla vzdělávací instituce pro syny ze šlechtických rodů, kde získal, díky nadání a usilovné píli, všestranné vzdělání na úrovni nejnovějších poznatků současné vědy. Studoval matematiku, fyziku, chemii, technologii, ekonomii, anatomii, zoologii, botaniku a filosofii.

    hrabě vědec Jiří_Buquoy_de_Longeval-Georg_Franz_August_de_Longeval_(1771–1851)
    Jiří Buquoy de Longeval-Georg Franz August de Longeval (1771 – 1851)
    (Jiří Buquoy de Longeval-Georg Franz August de Longeval (1771–1851),wikimedia.commons,, inconnu : gravure du XIXe siècle / CC BY-SA )

    Po smrti strýce v roce 1803 jako 22letý převzal v Čechách rozsáhlý majetek, Nové Hrady (Gratzen) a Rožmberk nad Vltavou (Rosenberg). Po studijní cestě do Švýcarska, Francie a Itálie se začal zabývat vědou a rozvojem řemesel i na svých panstvích v Čechách. Vědomosti a zkušenosti ze svého studia prakticky zužitkoval při vedení svých statků a průmyslových podniků. Pracoval jako podnikatel v textilním, sklářském a železářském průmyslu. Jako majitel dolů uvedl v roce 1803 do provozu v českých Krušných horách první parní stroj, jehož pomocí byla čerpána voda, která zaplavovala štoly. Podobné zařízení nechal postavit pro svou sklárnu poblíž Svahové (Neuhaus). Ve svých sklárnách na Šumavě (Stříbrné Hutě-Silberberg a Petříkov-Georgenthal) vyvinul neprůhledné hyalitové sklo v barvě černé (1817) a červené (1819). Psal díla týkající se národního hospodářství a také vědecké a filozoficko-literární práce. Často si dopisoval s Johannem Wolfgangem von Goethem.

    Původ jména není dodnes zcela objasněn. Prvně v historii zpřístupněná unikátní věž Jakobínka

    A nezahálel ani v osobním životě. Oženil se 15. července 1806 s Marií Gabrielle von Rottenhan (1784 – 1863), dcerou hraběte Heinricha Franze z Rottenhan, jednoho z nejdůležitějších mužů své doby. Manželé se stali zakladateli rodové linie Buquoy-Rottenham. Narodilo se jim pět dětí, čtyři dcery a jeden syn. Díky sňatku také hrabě Buquoy získal raně barokní zámek „Červený Hrádek“ (Rottenhaus) na okraji Jirkova.

    V roce 1838 hrabě zřídil na svém panství první přírodní rezervaci v Čechách – Žofínský prales (Sophien Urwald), který měl rozlohu 38,3 hektaru. I když prvenství této rezervace je poněkud sporné, protože ve stejný den, 29. srpna, hrabě založil i přírodní rezervaci Hojná voda (9,2 ha). Obě rezervace byly později spojeny. Jejich zřízení bylo vlastně velmi jednoduché. Hrabě v nich nejprve zakázal těžbu dřeva a později i vyvážení soušek.

    Bitva, která ovlivnila historii naší země. Bílá hora byla ostudou

    Se svým zetěm, hrabětem von Deymem, se v roce 1848 připojil k červnovému povstání v Praze. Když se Praha vzdala, byl zatčen a vězněn na Hradčanech. Koncem července byl propuštěn, avšak musel opustit Prahu a uchýlil se na svá panství. Zřejmě se to ale zas tak nebralo, protože právě tam hrabě František August Buquoy v požehnaném věku 70 let 19. dubna 1851 zemřel.

     



    Nepřehlédněte