Poslední renesanční muž, jak byl Alexander von Humboldt často nazýván, pocházel z Německa. Roku 1769 se zde v Berlíně narodil do svazku pruského důstojníka Alexandra Georgeho a zámožné vdovy rodu hugenotů, Marií Elizabeth von Holwede. Měl i o 2 roky staršího bratra Wilhelma. Vysoké společenské postavení, kterým se obou bratrům dostalo, bylo základem kvalitního vzdělání a obecného rozhledu, kterým se oba pyšnili.
Netrvalo dlouho, aby se mladší z obou bratrů Alexandr vydal do světa. V roce 1799 podnikl svou vůbec první vědeckou cestu. Výprava trvala 5 let a jedním z výsledků bylo i tvrzení, že kontinenty, které omývá Atlantik, byly dříve jedním celkem. Právě tímto, dříve nevídaně odvážným tvrzením, se dostal do povědomí nejen okruhu vyšší společnosti, ale také široké veřejnosti.
Za vyvrcholení jeho vědomostí a životní dílo se dá považovat pětidílná kniha Kosmos. Ta, jak název napovídá, se snažila popsat všechny známé vědecké aspekty fungování přírody. Nejen dnes, i tehdy se pro mnohé jednalo o beznadějné snažení. Věda a humanitní obory hovoří jiným jazykem a množství specializací v nich, nám nedovoluje sestavit celkový obraz principů fungování přírody. Podle Humboldta, však lze při hloubkovém zkoumání objevit základní složitou harmonii, na které je náš svět postaven. Sám k tomu napsal:
„Hlavním impulsem, kterým jsem byl nasměrován, bylo vážné úsilí vědců pochopit jevy fyzických objektů v jejich obecné souvislosti a prezentovat přírodu jako jeden velký celek, pohybovaný a oživený vnitřními silami.“
Aby poznal tak obrovské množství informací, musel se ponořit do četných studijních oborů. Nejen, že byl v kontaktu s odborníky, ale také se aktivně o tyto obory zajímal. Přes geografii, botaniku nebo klimatologii se tak dostal i k zakreslování map a ukázal například, že vzdálené části zeměkoule si mohou být více podobné než jejich sousedé. V souvislosti s poznáním mnoha podobností společností, byl také horlivým zastáncem svobody všech národů.
Stejně tak věděl, že Jižní Amerika, která byla v té době okupována mnoha dobrodruhy, snažících se využívat domorodých národů pro vlastní osobní zisk, není kořistí, která má být odvezena zpět do Evropy. Viděl ji jako bránu objevů, čekajících na poznání.
Psaním knihy Kosmos strávil posledních 30 let svého života. A ačkoliv soubor knih nikdy nedokončil, čtyři svazky jsou jedny z nejambicióznějších vědeckých studií vůbec.
Humboldt za svůj život podnikl nespočet vědeckých výprav. Cílem mu byla například Kuba, a dokonce i Rusko, kde studoval proměny klimatických podmínek. Vážnost, které se těšil dokazují i četná přízviska. Mezi nejznámější patří „druhý Kolumbus“, „nový Aristoteles“, nebo dokonce „kníže vědy“.
