Norská sága Fagrskinna popisuje krále Erika jako „urostlého a ztepilého… zachmuřeného a málomluvného, chtivého a bezohledného, ale velkého a velmi úspěšného válečníka“. Několikrát se mu podařilo získat trůn, stal se vládcem Orknejí. Lidem nenáviděný vikinský nájezdník a pirát toužil po moci a byl ochoten pro ni udělat cokoliv.
Na deset let se stal oblíbencem královny Alžběty I. Jako pirát a dobrodruh toužil po objevení zaslíbené země, ale jako politik doplatil na neustálé intriky u anglického dvora. Nazývali jej černokněžníkem, neznabohem a nejodpornějším zrádcem.
Jeden z mozků Velké francouzské revoluce, Georges Danton. Plamenně kritizoval rozpoutaný teror a snažil se jej zastavit. Bezúspěšně. Revoluce si žádala oběti, gilotina již netrpělivě čekala…
Vasco Núñez de Balboa, muž s pověstí hazardéra a vytrvalého dobyvatele. Španělský dobrodruh doufal, že mu slavný objev nového oceánu přinese vykoupení za jeho dřívější prohřešky. Ale znovu se pro svou ctižádost dostal do sporu s královskou mocí. Zrovna se připravoval na novou cestu, stavěl loď a sháněl zásoby. Ta pravá chvíle pro španělského místodržícího, aby se svého soka podle zbavil.
Intriky rádců ji dovedly do královského lože, načež se stala pátou ženou krutého Jindřicha VIII. Tudora. A stejné intriky ji po několika měsících přivedly na popraviště. Krásná dívka byla obviněna z předmanželského vztahu s jiným mužem a uvržena do vězení. Král sice pověřil soudem parlament, ale každý věděl, jaká je jeho vůle. Nemilosrdná vůle.
Vše se událo rychlostí blesku. Z vojáka se stal císařem a krátce nato zase vyvrhelem a zrádcem. Snad mohl v klidu dožít svůj život v Londýně, ale neklidné osudy jeho vlasti ho přivolaly zpět. Sám nabídl své služby kongresu, dopis však přišel pozdě…
Už od dětství byla spíše uzavřená a nemluvná. V pozdějších letech trpěla depresemi, které prohluboval její bouřlivý vztah s milovaným Filipem Sličným. Když její manžel zemřel, propukla u ní duševní nemoc naplno a zarmoucená těhotná královna nechala vykopat jeho rakev, naložila ji na vůz ozdobený zapálenými svícemi a se smutečním průvodem několik měsíců putovala Španělskem. Svou podivnou cestu přerušila, jen aby porodila dceru Kateřinu, a pak pokračovala dál, až do Tordesillasu, kde na ni čekalo téměř padesátileté domácí vězení.
Patřil mezi nejdéle vládnoucí britské panovníky, neboť na trůnu vydržel téměř 60 let. Poslední dekádu ale vládl jako regent jeho syn kvůli duševnímu onemocnění svého otce. Král byl internován na hradu Windsor, kde zůstal až do své smrti. V té době už nejen dávno neviděl a neslyšel, ale ani nemohl chodit a také vůbec netušil, co se kolem něj děje. Nevěděl ani to, že se na stará kolena stal hannoverským králem nebo že jeho manželka zemřela.
Jako mladý císař měl všechno, o čem jen mohl snít. Ušlechtilý původ i skvělé vychování, římskou říši zdědil ve velmi slušném stavu, a navíc ho občané uznávali. Jenže pak se něco zvrtlo. Mladý a ctižádostivý vládce chtěl více slávy, začal trpět megalomanstvím, které se nakonec přetavilo v patologickou závislost na moci a popularitě. Císař Commodus podlehl bludu, že je převtělením mytického siláka Herkula.
Chtěl přinést zemi klid, přál si být spravedlivým císařem a prvních pět let jeho vlády bývá považováno za jedno z nejlepších období v dějinách Říma. Jenže pak se křehká psychika mladého císaře zhroutila a on si začal užívat své moci. Kvůli svému nezkrotnému sexuálnímu apetitu se vyžíval v orgiích všeho druhu, paranoidní touha po uměleckém uznání a chorobný strach o život pak vedl k tyranskému vládnutí, během něhož nechal zavraždit i svou vlastní matku. V posledních měsících jeho vlády nikdo nedokázal odhadnout, jak se šílený císař zachová.