• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nevěděl, že je králem. Jiří III. a jeho život s těžkým duševním onemocněním

    13.2.2020

    Patřil mezi nejdéle vládnoucí britské panovníky, neboť na trůnu vydržel téměř 60 let. Poslední dekádu ale vládl jako regent jeho syn kvůli duševnímu onemocnění svého otce. Král byl internován na hradu Windsor, kde zůstal až do své smrti. V té době už nejen dávno neviděl a neslyšel, ale ani nemohl chodit a také vůbec netušil, co se kolem něj děje. Nevěděl ani to, že se na stará kolena stal hannoverským králem nebo že jeho manželka zemřela.

    Británie velmocí

    Jiří III. se stal třetím britským panovníkem hannoverské dynastie, ale na rozdíl od svých předků nikdy v Hannoveru nebyl. Narodil se totiž v Londýně a od narození v roce 1738 mluvil anglickým jazykem. Během jeho dlouhé vlády z Velké Británie vyrostla evropská velmoc, byť za cenu spousty válek a konfliktů. Spojené království sice přišlo o vliv na americké kolonie, ale získalo Irsko či dominantní postavení v Asii. A také opakovaně porazilo Francii.

    Vytvořil z Prahy centrum Evropy. Úspěch i šílenství Rudolfa II.

    Královo šílenství

    Jiří III. byl korunován již v roce 1761 a brzy musel řešit složité politické otázky spojené s americkým bojem za nezávislost. Do historie je tak v humorné zkratce zapsán jako šílený král, co ztratil Ameriku. Už v polovině 60. let ho ale zasáhly první záchvaty duševní nemoci, které se s mnohem větší silou vrátily o 20 let později. Trpěl dezorientací, měl halucinace, nesouvisle blábolil, přičemž mu šla pěna od úst. Jindy v záchvatu šílenství mrštil se svým synem o zeď.

    Považoval se za nového Herkula. Šílenství římského císaře Commoda

    Návraty vojevůdce

    Král Jiří musel odjet na léčení do lázní a premiér navrhoval, aby se jeho nejstarší syn stal regentem, nicméně vladař se ještě uzdravil. A bylo to třeba, neboť Británie se po Velké francouzské revoluci dostala do dlouhé a vleklé války s Francií, během níž hrozilo vylodění Francouzů v Anglii, čemuž nakonec zabránil admirál Nelson v bitvě u Trafalgaru.

    Největší blázen na francouzském trůnu. Chtěl zářit jako ohnivý bůh

    Na začátku 19. století byl král opět zasažen vážným záchvatem, ale znovu se vrátil. Dále řídil boje proti napoleonské Francii, a to až do roku 1810, kdy ho duševní choroba s konečnou platností zlomila a vyřadila z veřejného života. Od roku 1811 se tak stal regentem jeho syn a pozdější král Jiří IV., který měl na starosti všechny povinnosti panovníka až do Jiřího smrti o deset let později.

    Diktátor Nero. Nejmladší římský císař, který se vyžíval v orgiích všeho druhu

    Těžce nemocný vladař

    Poslední dekádu života prožil duševně zlomený král na svém zámku, přičemž se jeho stav stále zhoršoval. Postupně ztratil sluch i zrak a kvůli problémům s chůzí nakonec zůstal uvězněný na svém lůžku bez jakékoliv komunikace se světem. Až do své smrti se o něj starala především jeho manželka Šarlota Meklenbursko-Střelická, poté její práci převzalo služebnictvo.

    Vládce, který chtěl žít v pohádce. Ludvík II. přivedl Bavorsko na pokraj bankrotu

    A o jakou chorobu se v případě Jiřího jednalo? Podle vědců šlo pravděpodobně o těžkou bipolární poruchu, během níž se střídají manické fáze horečnatých aktivit se stavy smutku a deprese. Ta mohla být ještě podpořena chronickou otravou arsenem, jehož nadměrnou přítomnost v těle panovníka prokázal pozdější rozbor jeho vlasů (kvůli čemuž se spekulovalo o pozvolné, záměrné otravě), a král také pravděpodobně trpěl porfyrií, tedy zvláštní metabolickou poruchou. Britský král Jiří III. zemřel v mimořádně vysokém věku nedožitých 82 let.

    Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)



    Nepřehlédněte
    19.6.2025
    Zprávy

    Reputačně mrzuté?

    11.6.2025
    Zprávy

    Gretu poslali domů!