Jedenáctiletý vladař
I když byl až pátým potomkem Karla V., stal se následníkem trůnu, neboť všichni jeho sourozenci zemřeli v dětském věku. V jedenácti letech mu zemřel i jeho otec, a tak se stal Karel VI. mladým a nedospělým králem. Příbuzní ho také rychle oženili – za manželku mu vybrali bavorskou princeznu Isabelu, která však mluvila špatně francouzsky a navíc byla i ošklivá, kvůli čemuž si vysloužila hanlivou přezdívku Prasnice. Mladý král se však těšil mezi lidem i šlechtou velké oblibě a království očekávalo zlaté časy, ovšem jen do okamžiku, kdy u něj propukl první záchvat šílenství.
První atak královy choroby
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Král se svou družinou byl na cestě do Bretaně, najednou však pocítil, že je obklopen nepřáteli, vytáhl meč a nic netušící spolubojovníky začal zabíjet. Celkem pobil čtyři muže, než ho ostatní přemohli a odzbrojili. A jen velkou náhodou incident přežil jeho mladší bratr Ludvík Orleánský, kterého chtěl také zabít. Krále odvezli na hrad, kde propadl do stavů hluboké deprese a absolutní apatičnosti a týdny nevycházel z pokoje.
„Bál světlušek“
Nakonec se však uzdravil a znovu se ujal vlády. Jenže brzy přišel další záchvat, kdy se společně s několika dalšími dvořany obalil smůlou a zapálil uprostřed bálu. Chtěl zářit jako ohnivý bůh, ale jaksi si neuvědomil sílu plamenů a nikdo z jeho druhů mu pošetilý nápad nedokázal vyvrátit. Jeho nejbližší přátelé uhořeli v obrovských mukách, krále ale zachránila jedna z přítomných šlechtičen. Duchapřítomně přispěchala králi na pomoc a oheň na jeho těle udusila svými šaty.
Karel se poté znovu propadl do těžkých psychotických stavů, nepoznával lidi, nevěděl, kdo je ani kdo je jeho manželka. Nesměli na něj sahat, protože tvrdil, že je ze skla a že by se při dotyku rozprskl. Půl roku se odmítal také koupat. To trvalo několik měsíců, než atak psychické choroby zase pozvolna odezněl.
Šílený čin šíleného krále
Vládnout za něj museli jeho nejbližší příbuzní, včetně mladšího bratra. Francie však vedla stoletou válku s Anglií a země bez pevného vedení začala ztrácet dobyté pozice. Nakonec se Karel VI., který se zrovna nacházel ve stabilizovaném stavu, rozhodl pro politicky šílený čin. Se svým ostrovním rivalem uzavřel mírovou smlouvu, jejíž součástí bylo také to, že zbavil následnictví svého syna ve prospěch svého zetě, anglického krále Jindřicha V., jenž měl po Karlově smrti získat také francouzský trůn. Aby stvrdil dohodu, pozval anglická vojska do Paříže. Když však šílený král o dva roky později v nedožitých 54 letech zemřel, jeho syn odmítl uzavřenou dohodu respektovat a s pomocí spřízněné šlechty a statečné pomoci Jany z Arku anglická vojska z Francie vyhnal a v roce 1429 byl v katedrále v Remeši korunován novým králem Karlem VII.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
