Blíží se Vánoce a s nimi i čas pohádek. Mimo jiné se můžeme těšit i na klasiku od Zdeňka Trošky Z pekla štěstí. Tato pohádka byla jeho nejúspěšnější. Ty předcházející jako O létajícím ševci nebo Princezna ze mlejna byly také velmi úspěšné, ale na Z pekla štěstí nedosáhly. Jaká tajemství ale tato pohádka skrývá?
Vyjma Juditina mostu, který tu před ním stál a který se nedochoval (až na jeden oblouk), je to dnes nejstarší pražský most, nejstarší na Vltavě a druhý nejstarší v Čechách. Přitahuje naše kroky svou magičností. Ten, kdo jej nechal postavit, Karel IV., byl mimořádným vladařem. Jediným, který kromě krále naší vlasti měl velkou autoritu, byl evropským císařem.
Norská sága Fagrskinna popisuje krále Erika jako „urostlého a ztepilého… zachmuřeného a málomluvného, chtivého a bezohledného, ale velkého a velmi úspěšného válečníka“. Několikrát se mu podařilo získat trůn, stal se vládcem Orknejí. Lidem nenáviděný vikinský nájezdník a pirát toužil po moci a byl ochoten pro ni udělat cokoliv.
A některé z nich potom, obrazně řečeno, následujícího roku až na popraviště na Staroměstském náměstí. A před námi leží, zda by české stavovské povstání uspělo, anebo aspoň nedopadlo tak tragicky, kdyby si čeští povstalci zvolili za krále někoho příhodnějšího.
Ale prý to nakonec bylo všechno jinak. Richard III: z Yorku byl po celá staletí zpodobňován jako znetvořený, a proto až ďábelsky zlý a krutý tyran. Nahrávalo tomu to, že jeho ostatky byly celá staletí nedostupné i Shakespearova hra, kterou mnozí vnímali jako realitu. Mylně.
Nešťastný osud člověka a místa se někdy sejdou, jako by si byli dávno navzájem předurčeni, jako se to stalo v případě Václava IV. a zbraslavského kláštera. Panovník, jehož vláda nebyla právě zdařilá, měl po smrti spočinout na místě, které svůj účel nakonec také nesplnilo.
Francouzský král Ludvík XIV. byl velkým fanouškem umění, sám se od mládí věnoval tanci. Věděl však, že umění je velmi důležité jak pro chudé, tak pro bohaté, a proto se snažil finančně podporovat mnoho umělců. Ludvík XIV. přezdívaný Král Slunce, vládl Francii téměř celý život. Nikdy se nestyděl za své milenky a nemanželské děti veřejně přiznával. Zde jsou o něm 3 největší zajímavosti.
Bylo to čtvrté manželství anglického krále Jindřicha VIII. (1491 – 1547), kdy se jeho chotí stala o 24 let mladší Anna Klevská. Nevydařilo se tak, že ani nedošlo svého naplnění.
O nelichotivý zvuk tohoto jména se u nás zasloužil český král a římský císař Zikmund, syn Karla IV. Hlavní idea spojovaná s jeho svatým předchůdcem, burgundským králem Zikmundem, vyjadřuje nutnost pokání a kajícnosti.
Protože nešlo o lásku ledajakou, ale o vztah mezi britským následníkem trůnu princem Edwardem, k jednou již rozvedené a znovu vdané Američance, Wallis Simpsonové. Okouzlující a zároveň nejspíš i pěkně vypočítavé. Proč by ale měla být chudá, když mohla být bohatá?