Jeho současníci, kronikáři, k němu byli většinou kritičtí, dnes je obvykle považován za pracovitého panovníka a schopného vojevůdce. Býval ale také malicherný, zlostný, mstivý a krutý. V populární literatuře je líčen také jako zemský škůdce zneužívající nepřítomnosti pravého krále Richarda Lví Srdce dlícího na křížové výpravě. Jak to s ním bylo doopravdy?
Ludvík XV. se potom svěřil, že s ní zažil, co ještě nezažil, a to byla její předchůdkyní v králově loži legendární madam de Pompadour. Hraběnka Jeanette du Barry ji v postelových finesách dokázala nejen překonat, ale svoje postavení neoficiální první dámy království si také dosyta užívat.
Vysoká a ztepilá, hřívu tmavohnědých vlasů doplňuje alabastrová pleť a tmavě modré oči, pod přivřenými víčky trochu šikmé. K tomu někdy trucující, jindy hubatá, ale vždy smyslná ústa. Tak současníci popsali Barbaru Palmerovou, rozenou Villiersovou, považovanou za nejkrásnější ženu své doby.
25. srpna 1845 se narodil v Mnichově Maxmiliánu bavorskému a jeho ženě Marii syn, jenž dostal do vínku jméno Ludvík II., po svém dědečkovi králi Ludvíkovi I. Jeho dědeček musel abdikovat kvůli skandálu s tanečnicí Lolou Montezovou, a tak se Maxmilián ujal trůnu.
Jeho osud je odrazem ranně feudálních bojů o vládu v zemi, v Anglii stejně jako u nás, kdy se ten, kdo usiloval o trůn, neštítil ani vraždy. Svátek sv. Eduarda připadá na 13. října a pokud je náhodou venku pěkně, tak jen výjimečně, náhodou a v rozporu s příslušnou pranostikou.
Roku 1110 do země nečekaně vpadlo polské vojsko vedené Boleslavem III. Křivoústým spolu se Soběslavem, synem krále Vratislava I. A začalo další kolo bojů o český knížecí stolec…
Pikantní na tomto příběhu je především to, že tato princezna, Adéla Francouzská (4. října 1160 – cca 1220), byla nejprve snoubenkou Richarda Lvího Srdce, potom se stala milenkou jeho otce Jindřicha II. Plantageneta a nakonec se měla vdát za jeho druhého syna Jana Bezzemka. Nakonec vše ale dopadlo úplně jinak.
Jiří z Poděbrad – poslední Čech na českém královském trůně, ale také první panovník, který prosazoval myšlenku dobrovolné nadnárodní spolupráce křesťanských zemí. Lze ho tedy, v jisté nadsázce řečeno, považovat za jednoho z prvních Evropanů.
Muž neobyčejné inteligence a schopností. Humanista, který se nenechal zkorumpovat, přesvědčený katolík bránící svou víru. Stal se rádcem anglického krále Jindřicha VIII. Tudora, ale když se v rozhodující při postavil proti němu, kontroverzní vladař jej obvinil z velezrady.
Závratná kariéra ambiciózního mladíka na dánském královském dvoře vyvolala vlnu nevole. Na jejím konci stál převrat, který zbavil královnina milence moci. Ale daň za několik let panování měla být daleko větší.
Nikdo takovou katastrofu nečekal, naopak, všichni se těšili až Vasa, kterou nechal v letech 1625 – 1628 postavit švédský král Gustav II. Adolf, otec královny Kristýny. Byla pojmenována po švédské vládnoucí dynastii a měla se stát pýchou švédského loďstva. Do dějin se však zapsala úplně jinak.
Český král Václav I. Jednooký se vášnivě věnoval královským zábavám, zvláště lovu, při němž nešťastnou náhodou přišel o oko. Správu království hrubě zanedbával, čímž poškozoval své urozené poddané. Nakonec musel o vládu v zemi dokonce v letech 1248 – 1249 bojovat se svým vlastním synem…
Z chudého venkovského synka se stal král, ze studenta teologie jeden z největších vojevůdců. Svou kariéru spojil se slavným Korsičanem a ten se mu bohatě odvděčil. Vyválčil si Napoleonovu sestru, titul maršálka i krále. Ale nakonec skončil jako ztroskotanec – když chtěl znovu ovládnout své království, byl zajat a odsouzen vojenským soudem k smrti.
Konečně začaly prázdniny. Města se vylidnila, provoz na přecpaných dálnicích začíná řídnout. Člověk je prý tvor společenský. Přiznejme si však upřímně, že nám kolikrát náš bližní leze pěkně na nervy. V obchodech, v MHD, zkrátka kdekoliv. Jenom svojí existencí, ani nám nemusí nic provést. Brutální vedra na tom mají svůj podíl. Máte města plné zuby a zatoužíte po samotě. Lze to i dnes, jenom budete muset něco obětovat. Například nechat auto doma a vyrazit vlakem. Ten vás sice nedopraví až na místo, ale zato budete moci rozjímat a nebude vás v něm rušit strach o vašeho plechového miláčka, kterého jste opustili na okraji lesa.
Stadice jsou v českých legendách zapsány jako místo, kde se zrodil vládnoucí přemyslovský rod. Ale severočeská víska do historie zasáhla ještě jednou a podivně. V polovině 15. století, kdy byly české země zdecimovány dlouhými husitskými válkami, se na stadické návsi objevil tajemný stařec, který o sobě prohlašoval, že je přímý potomek Přemyslovců a že se má stát novým českým králem.
Místo dnešní krajinné dominanty na okraji křivoklátského loveckého hvozdu osídlili lidé už době pravěké.