16℃
Dnes je 17. říjen , svátek má Hedvika

Český knížecí stolec jako lákavá kořist. Bratrovražedný boj u jinak bezvýznamné říčky Trutiny

Roku 1110 do země nečekaně vpadlo polské vojsko vedené Boleslavem III. Křivoústým spolu se Soběslavem, synem krále Vratislava I. A začalo další kolo bojů o český knížecí stolec…

Reklama

Český kníže a později první král, i když zatím nedědičný, Vratislav (kníže Vratislav II. a král Vratislav I.) byl synem „českého Achilla“ knížete Břetislava a jeho manželky, Jitky ze Svinibrodu. Když ve svých 61 letech roku 1092 zemřel po pádu z koně, v nástupnictví se vystřídali někteří jeho synové i spříznění Přemyslovci. Když přišla řada na jeho syna Vladislava, syna jeho třetí manželky Svatavy Polské, uznala jako Vladislava I. za knížete jen část české šlechty. Ostatní si zvolili jeho bratra Soběslava, nejstaršího syna vzešlého ze svazku Vratislava I. a Svatavy.  Spolu s ním potom uprchli do Polska, aby se pokusili zvrátit poměry v Čechách ve svůj prospěch odtamtud.

Jitka nebyla žádná stará panna a Břetislav žádný zralý muž. Slečně bylo osmnáct a za zdmi kláštera se jistě nudila

Na podzim roku 1110 polské vojsko přešlo nepozorovaně Krkonoše a počátkem října dorazilo k řece Cidlině, kde již tábořil český oddíl. Vzhledem k tomu, že na sesbírání vojska zbývalo knížeti Vladislavovi jen pár dnů, jednalo se asi jen o knížecí družinu, která byla ve stálé pohotovosti. Polsko-české a české vojsko   proti sobě stálo čtyři dny a po vzájemném taktizování došlo k jednání u hradu Oldříše na soutoku Cidliny a Labe. Pro obě strany se ale přijatelnou dohodu nepodařilo uzavřít. Boleslav III. Křivoústý se rozhodl, že se vrátí se svým  vojskem zpět do Polska a zamířil k pohraničním průsmykům.

„Český Achilles“ kníže Břetislav za svou vlast bojoval a zrádce krutě trestal

České vojsko knížete Vladislava ho pronásledovalo a přehradilo mu cestu. 8. října 1110 se obě vojska utkala v bitvě u říčky, možná jen potoka, jménem Trutina. Ačkoli Češi bojovali statečně, utrpěli krutou porážku. Dochovala se například zpráva o asi stočlenné udatné skupině bojovníků pod vedením knížete Dětříška, kteří raději volili smrt, než aby z boje utekli. I tak se ale Boleslav III. Křivoústý dalšího postupu do Čech vzdal a nerušeně se i s bohatou kořistí vrátil do Polska.

Český kníže se na úsvitu našich dějin přiklonil na správnou stranu. A stal se díky tomu králem

Podle toho lze usuzovat, že válečná výprava polského knížete Boleslava III. Křivoústého byla spíše výpravou za kořistí. Zřejmě mu ani tak nešlo o to, aby se Soběslav stal knížetem, ale o co největší majetkový zisk. Roku 1111 se bratři Vladislav I. a Soběslav smířili a Soběslav dostal za úděl Žatecko. Po smrti Vladislava I. se nakonec stal i on českým knížetem.

Na řece Lechu se bojovalo o budoucnost Evropy. Český kníže nezůstal stranou

Spory mezi českým a polským panovníkem mohly být snadno řešeny mírovou cestou – Vladislav I. byl totiž nevlastním strýcem Boleslava III. Křivoústého. Český a polský rod byly spřízněny poměrně komplikovaným způsobem. Matkou Boleslava II. Křivoústého byla Judita, dcera českého krále Vratislava I. a jeho druhé manželky Adléty Uherské, čili nevlastní (polorodá) sestra jak spojence jejího syna Boleslava III. Křivoústého, tak i jeho protivníka (zároveň Soběslavova vlastního bratra Vladislava I.), jejichž otcem byl rovněž Vratislav I., matkou však jeho třetí manželka, Svatava Polská, dcera polského knížete Kazimíra I. V žilách obou účastníků tohoto střetu tedy kolovala jak česká, tak polská panovnická krev.

FOTO: Bitva u Trutiny

Bitva u Trutiny - Věnceslav Černý – Bitva u Trutiny (poblíž Smiřic, řeka Trotina je pravostranný přítok Labe) – commons.wikimediaBitva u Trutiny - Boleslav III. Křivoústý (1085 – 1138) – wikipedieBitva u Trutiny - Český kníže Vladislav I. – wikipedieBitva u Trutiny - Świętosława.jpegBitva u Trutiny - Soběslavův denár – wikipedie
Další fotky
Bitva u Trutiny - Vladislav I. na medailonu z 19. století od sochaře Anotonína Poppa – wikipedie

Tyto komplikované rodinné poměry vznikly hlavně proto, že Vratislav I. měl celkem tři manželky. První zůstala neznámá a neměli děti. Tou druhou se stala Adléta Uherská, matka knížete Břetislava II. a Judity Přemyslovny. Když z neznámých příčin ve svých 22 letech zemřela, kníže se oženil potřetí, a to s již výše zmíněnou Svatavou Polskou. Ta se také po jeho boku stala první českou královnou.

 

Před 2 hodinami
Mašinérie Hitlerovy Třetí říše by nemohla vzniknout, existovat a rozvíjet se bez systému a řádu,...
Dnes, 16:00
Každého potká v životě bolest a smutek. Přestože se jedná o normální, zdravé emoce, vyžívat...
Dnes, 14:00
Komerční článek
Při přechodu na DVB-T2 je vhodné zohlednit několik kritérií, která mají pro každého jinou prioritu....
Dnes, 14:00
Velké Karlovice nabízejí spoustu zážitků, navíc leží v krásné přírodě Javorníků a Vsetínských Beskyd.
Dnes, 11:30
Přitom na to měla plné právo. Marie Alexandrovna Romanovová, jediná dcera ruského cara Alexandra II., se...
Dnes, 10:00
25. srpna 1845 se narodil v Mnichově Maxmiliánu bavorskému a jeho ženě Marii syn, jenž...
Dnes, 08:00
Jezdit do Paříže za učením je už stopadesátiletou tradicí českých výtvarníků. Žádný jiný ale tak...
Včera, 17:30
Moani Lunga postoupil vpřed. Popadl z otrokářových rukou naběračku, vnořil ji do nádoby, vyňal ji...
Včera, 16:00
Enver Halil Hodža (albánsky Enver Hoxha, 16. října 1908 – 11. dubna 1985) pocházel ze zámožné muslimské rodiny a od svého strýce...
Včera, 14:00
Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned...
Včera, 11:30
Zámek Brandýs nad Labem patří k významným renesančním památkám. Původně se jednalo o gotický hrad...
Reklama