královna
Nešťastná epizoda Jindřicha VIII. s německou manželkou stála jeho rádce hlavu
Bylo to čtvrté manželství anglického krále Jindřicha VIII. (1491 – 1547), kdy se jeho chotí stala o 24 let mladší Anna Klevská. Nevydařilo se tak, že ani nedošlo svého naplnění.
Co umí vosk. Od hlav pod gilotinou k nadnárodní korporaci
Vytváření různých voskových plastik má dlouho tradici. Snadno tvárný materiál je schopen precizně a dokonale znázornit prakticky cokoliv. Je z něj třeba vyrobena hlavička Pražského jezulátka, ale používal se v minulosti i k výrobě přesných anatomických modelů. Odtud byl pak k voskovým figurám už jen krůček.
Krásná loutka v rukou mocných intrikánů. Jak skončila pátá manželka Jindřicha VIII.
Intriky rádců ji dovedly do královského lože, načež se stala pátou ženou krutého Jindřicha VIII. Tudora. A stejné intriky ji po několika měsících přivedly na popraviště. Krásná dívka byla obviněna z předmanželského vztahu s jiným mužem a uvržena do vězení. Král sice pověřil soudem parlament, ale každý věděl, jaká je jeho vůle. Nemilosrdná vůle.
Velká láska Jany Kastilské, řečené Šílené. Ve světě mužů to měla opravdu těžké
Už od dětství byla spíše uzavřená a nemluvná. V pozdějších letech trpěla depresemi, které prohluboval její bouřlivý vztah s milovaným Filipem Sličným. Když její manžel zemřel, propukla u ní duševní nemoc naplno a zarmoucená těhotná královna nechala vykopat jeho rakev, naložila ji na vůz ozdobený zapálenými svícemi a se smutečním průvodem několik měsíců putovala Španělskem. Svou podivnou cestu přerušila, jen aby porodila dceru Kateřinu, a pak pokračovala dál, až do Tordesillasu, kde na ni čekalo téměř padesátileté domácí vězení.
Královou milenkou se stala díky své kráse a králi porodila 6 dětí. Neodolatelná Barbara Palmerová
Vysoká a ztepilá, hřívu tmavohnědých vlasů doplňuje alabastrová pleť a tmavě modré oči, pod přivřenými víčky trochu šikmé. K tomu někdy trucující, jindy hubatá, ale vždy smyslná ústa. Tak současníci popsali Barbaru Palmerovou, rozenou Villiersovou, považovanou za nejkrásnější ženu své doby.
Ruská velkokněžna unikla vraždě a dala své jméno sušenkám. Mezi britskou šlechtu však nikdy nezapadla
Přitom na to měla plné právo. Marie Alexandrovna Romanovová, jediná dcera ruského cara Alexandra II., se provdala za jednoho ze synů britské královny Viktorie, ovšem až toho druhorozeného. Nestala se ruskou carevnou ani britskou královnou, což ji možná celý život mrzelo. Nejspíš zbytečně.
Český knížecí stolec jako lákavá kořist. Bratrovražedný boj u jinak bezvýznamné říčky Trutiny
Roku 1110 do země nečekaně vpadlo polské vojsko vedené Boleslavem III. Křivoústým spolu se Soběslavem, synem krále Vratislava I. A začalo další kolo bojů o český knížecí stolec…
Těžký život francouzské princezny. Jako nevěsta dvou králů a milenka třetího zemřela prakticky v zapomenutí
Pikantní na tomto příběhu je především to, že tato princezna, Adéla Francouzská (4. října 1160 – cca 1220), byla nejprve snoubenkou Richarda Lvího Srdce, potom se stala milenkou jeho otce Jindřicha II. Plantageneta a nakonec se měla vdát za jeho druhého syna Jana Bezzemka. Nakonec vše ale dopadlo úplně jinak.