Možná i proto, že vzešla z opravdu chudých poměrů. Narodila se 19. srpna 1743 jako Marie-Jeanne Bécu, nemanželská dcera švadleny Anny Bécu a jejím otcem mohl být Jean Jacques Gomard, mnich známý jako frère Ange.
A jak její osud pokračoval dál?
- Její matka se krátce po narození dcery přestěhovala do Paříže. Zde se stala milenkou bohatého vojenského dodavatele, který jí rychle zajistil sňatek se svým zaměstnancem. Ten byl brzy po sňatku poslán za obchodem na Korsiku a jeho zaměstnavatel se tak mohl dál nerušeně stýkat se svou milenkou, nyní už počestnou paní.
- Její malá dcera Marie-Jeanne byla poslána do kláštera Sainte-Aure, kde strávila devět let. Po návratu z kláštera přijala místo společnice u madame de La Garde a zanedlouho se ukázalo, že po své matce Anně zdědila nejen krásu, ale také sklon k poněkud volnějším mravům. Madame de La Garde měla totiž dva syny a mladá a krásná Marie-Jeanne se brzy stala milenkou jich obou, za což rychle následoval vyhazov ze služby.
- Podnikavá dívka potom nastoupila na místo prodavačky v oblíbeném módním salónu, kde se seznámila s Jeanem du Barry, sukničkářem, hráčem a kuplířem. Stala se jeho milenkou a řídila jeho salon, ve skutečnosti luxusní nevěstinec. Její ambice ale sahaly ještě výš. „Náhodně“ se setkala na chodbách paláce Versailles s Ludvíkem XV. (1710 – 1774), kterého zaujala. Jenže aby se mohla dostat ke dvoru, musela se rychle provdat a získat tak šlechtický titul.
- Ukázalo se, že zas až takový problém to nebude. Její milenec a zaměstnavatel Jean du Barry ji obratem provdal za svého bratra Guillauma a učinil z ní tak hraběnku. Guillaume potom zmizel kamsi na venkov a hraběnka Jeanne du Barry byla 22. 4. 1769 oficiálně uvedena ke dvoru – a neoficiálně králi do postele.
- V ní vystřídala madame de Pompadour a zůstala jeho milenkou pět let, až do jeho smrti. Král se pak svěřil jednomu dvořanovi, že s madame du Barry objevil nová potěšení. Ten mu odpověděl, že je to proto, že Jeho veličenstvo nebylo nikdy v nevěstinci.
- Jeanne se rychle zvykla žít v přepychu. Ludvík XV. jí také dal mladého otroka kmene Bantu jménem Zamora, kterého elegantně oblékla a předvedla ve společnosti. Navzdory obrovskému měsíčnímu příjmu od krále, tonula Jeanne stále v dluzích.
- Jak už to u královských dvorů chodí, musela se vypořádat i s nepřátelským okolím. V čele odporu proti ní stála zvláště Marie Antoinetta, manželka následníka trůnu. Dlouhá léta ji přehlížela a promluvila na ni nepřímo až při plese roku 1772.
- Éra madam du Barry u dvora skončila roku 1774, když král na sobě rozpoznal první příznaky neštovic a nařídil jí, aby opustila Versailles a nenakazila se od něho. Nemoc měla u krále těžký průběh a když zemřel, Marie Antoinetta donutila jeho syna a svého manžela, nyní francouzského krále Ludvíka XVI., aby poslal Jeanne do kláštera. Ta tam nakonec prožila celý rok.
- I po čtyřicítce zůstala Jeanne stále krásná a měla ještě několik milenců, zvláště pak vévodu de Brissac, velitele královské gardy.
- Když roku 1789 vypukla revoluce, Jeanne na způsobu svého života nic neměnila, dál si ho užívala. Když byl Ludvík XVI. zatčen a rozvášněný dav ubil vévodu de Brissac a jeho hlavu hodil zděšené du Barry k nohám, ta z tak hrůzného zážitku omdlela. Potom uprchla do Anglie, ale v roce 1793 se vrátila, snad kvůli majetku, který jí vévodu de Brissac odkázal.
- Ale místo toho, aby se ujala správy svého majetku, byla obviněna z kontrarevoluce, protože tajná policie vyslídila, že se v Anglii stýkala s francouzskými emigranty, a z mrhání státních peněz. Chtěla se vykoupit tím, že prozradí, kde má ukryté cennosti, což také udělala, ale nebylo jí to nic platné. Stejně byla odsouzena k smrti a 8. prosince 1793 na káře dovezena ke gilotině a popravena. O život žadonila do poslední chvíle, snad i proto, že víc, než mnozí jiní věděla, jak umí být krásný…
