Anglický král Jan Bezzemek (John Lackland) z rodu Plantagenetů se narodil 24. prosince 1166 v Oxfordu jako nejmladší ze čtyř přeživších synů anglického krále Jindřicha II. a vévodkyně Eleanor z Akvitánie. Byl přezdíván Jan Bezzemek, protože se neočekávalo, že v budoucnu zdědí významné země.
Jeho postavení se podstatně zlepšilo během vzpoury jeho starších bratrů Jindřicha „Mladíka“ (Henry the Young King), Richarda a Geoffreye v letech 1173-74 proti králi, po níž ho král v roce 1177 jmenoval Irským lordem. Válka mezi Jindřichem II. a jeho staršími syny skončila smrtí Jindřicha, „Mladíka“ a Geoffreye.
Třetí ze vzpurných bratrů, Richard, nastoupil na anglický trůn po smrti svého otce roku 1189 a John se potom neúspěšně pokusil o vzpouru proti jeho královským administrátorům. K zásadnímu obratu došlo ještě v prosinci téhož roku, kdy Richard, nyní již jako král Richard I., vyjel na křížovou výpravu do Svaté země. Tam si vedl velmi úspěšně, ale při návratu byl na Vánoce roku 1192 zajat svým bývalým spolubojovníkem babenberským vévodou Leopoldem, nespokojeným s dělbou kořisti ve Svaté zemi. Leopold po zajatém králi žádal výkupné a poté, co došlo v této věci k dohodě, byl Richard I. v únoru 1194 propuštěn. Potom vytáhl do boje proti svému bývalému spojenci, francouzskému králi Filipovi II., o anglická léna na francouzském území. Při obléhání hradu Châlus byl raněn šípem do páteře a 6. dubna 1199 zemřel.
Tím se uvolnila cesta k trůnu pro Jana, korunovaného 11. května 1199. V roce 1202 znovu propukla válka s Francií a Jan v ní zpočátku vítězil. Nedostatek válečných prostředků, protože Angličané všechno přepravovali přes kanál La Manche, a spory se šlechtici v Normandii, Bretaňsku a Anjou vyústily po prohrané bitvě u Bouvines roku 1214 v konečnou prohru Anglie a ve ztrátu anglických území v severní Francii.
V příštím desetiletí Jan Bezzemek vynaložil velké úsilí k tomu, aby tato území získal zpět, ale to se mu už nepodařilo. Po válce v zahraničí a následné občanské válce doma zemřel na úplavici podpořenou celkovým vyčerpáním 18. října 1216. Na trůn po něm nastoupil jeho prvorozený syn Jindřich III. Plantagenet.
Význam Jana Bezzemka jako krále dobře dokumentuje výčet reforem, které více či méně úspěšně realizoval. Válka s Francií ho přivedla k vybudování silného anglického námořnictva, takže je považován za zakladatele Královského námořnictva (Royal Navy), dále zvýšil daně, aby měl na válečné výdaje, a zreformoval i pozemní armádu. Razantně se pustil i do soudních reforem, které měly trvalý účinek na anglický systém obecného práva a poskytly mu i další zdroj příjmů. A protože se proti této reformě postavila anglická vysoká šlechta, dohodl se s ní roku 1215 na mírové smlouvě „Magna Charta“, prvnímu dokumentu na světě omezujícím pravomoci panovníka vůči jeho poddaným na základě zákona.
V literatuře a následně i filmech se postava Jana Bezzemka objevuje v příbězích o Robinu Hoodovi. Jsou situovány do doby, kdy Richard I. pobýval na křížové výpravě a Robin Hood zatím v Anglii čelí bezpráví, které tam páchá Jan Bezzemek. K tomu je nutno ale poznamenat, že jednak nevíme, zda Robin Hood vůbec existoval, jednak rané verze legendy o Robinu Hoodovi byly situovány do doby podstatně pozdější.
