Ta bitva se dodnes vymyká všemu, co se učí na vojenských akademiích. Je v dokonalém rozporu s tím, co je možné a co možné není. Co je reálné a co je utopií. Dnes to vypadá jako stará pohádka, které už téměř nevěříme. Bitva, kterou by nevymyslel ani Tolkien. Třicet lidí proti sedmi tisícovkám skřetů. Uplynulo již šest století, ale zapomenout nelze.
V době, kdy velká část Evropy byla křesťanská, Prusové a národy u Baltského moře vyznávali ještě pohanské bohy. Velmistr Řádu německých rytířů vyzval Přemysla Otakara II. k účasti na křížové výpravě proti nim a ten tuto výzvu na podzim roku 1254 přijal. Začalo tak pro něj další velké válečné dobrodružství.
Jeho současníci, kronikáři, k němu byli většinou kritičtí, dnes je obvykle považován za pracovitého panovníka a schopného vojevůdce. Býval ale také malicherný, zlostný, mstivý a krutý. V populární literatuře je líčen také jako zemský škůdce zneužívající nepřítomnosti pravého krále Richarda Lví Srdce dlícího na křížové výpravě. Jak to s ním bylo doopravdy?
K této bitvě zvané též „bitva národů u Varny“, nebo také „první bitva národů“ došlo 10. listopadu 1444 a islámská Osmanská říše se v ní střetla s křesťanskou Evropou reprezentovanou především Uhry a Poláky. Pro ty byla zvláště tragická, neboť v ní padl jejich král Vladislav III.
Italský mnich a generální vikář řádu sv. Františka svatý Jan Kapistrán (též Kapistránský, 24. června 1386 – 23. října 1456) proti kacířům a nevěřícím bojoval nejen obrazně ve svých kázáních, ale dokonce proti nim táhl i do skutečné bitvy.
Pikantní na tomto příběhu je především to, že tato princezna, Adéla Francouzská (4. října 1160 – cca 1220), byla nejprve snoubenkou Richarda Lvího Srdce, potom se stala milenkou jeho otce Jindřicha II. Plantageneta a nakonec se měla vdát za jeho druhého syna Jana Bezzemka. Nakonec vše ale dopadlo úplně jinak.
Když dal roku 1466 papež Pavel II. krále Jiřího z Poděbrad do klatby, protože se nedostavil před církevní soud, zároveň hledal pro české království nového krále a vyhlásil proti Čechům křížovou výpravu. Jak to s ní dopadlo?
Jiří z Poděbrad – poslední Čech na českém královském trůně, ale také první panovník, který prosazoval myšlenku dobrovolné nadnárodní spolupráce křesťanských zemí. Lze ho tedy, v jisté nadsázce řečeno, považovat za jednoho z prvních Evropanů.
Svatá Alžběta se narodila roku 1207 jako uherská princezna, ale princeznovský život ji zrovna nečekal. S těžkým osudem si ale poradit dokázala a nakonec byla i svatořečena. Podle starého kalendáře se její svátek slaví 19. ledna.