• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Bitva u Nýrska donutila odbojnou šlechtu uznat Jiřího z Poděbrad za českého krále. Šanci ale dostal i uherský král Matyáš Korvín

    22.9.2019
    Další fotky

    Když dal roku 1466 papež Pavel II. krále Jiřího z Poděbrad do klatby, protože se nedostavil před církevní soud, zároveň hledal pro české království nového krále a vyhlásil proti Čechům křížovou výpravu. Jak to s ní dopadlo?

    Bylo všeobecně známo, že Češi jsou zdatní bojovníci a konkrétně křižákům připravili již nejednu drtivou porážku. Němečtí šlechtici proto nejevili o účast na křížové výpravě proti Čechám valný zájem a papeži se k tažení do Čech podařilo přemluvit jen Ludvíka IX. Bavorského. A to ještě jen proto, že Ludvík počítal se ziskem značné kořisti. Jeho výprava však nebyla úspěšná. Když překročil česko-bavorské hranice, střetl se 22. září 1467 v západních Čechách u Nýrska s rytířem Janovským a s dalšími královými spojenci a bojovníky-měšťany z Domažlic a Klatov. Bitvu prohrál a křižáci byli na hlavu poraženi. Přes dva tisíce jich padlo do zajetí a pan Kyvolf, jejich vůdce, byl v boji zabit. Město Nýrsko však bylo křižáky vypleněno. Pohraniční šarvátky a loupeže byly aktuální ještě dlouhou dobu po bitvě.

    Jak křižáci prchli před husitským chorálem a kardinál ztratil svůj klobouk. Bitva u Domažlic, démant našich vojenských dějin

    Jednota zelenohorská počítala s pomocí zahraničních armád a tím směrem se také orientovaly aktivity jejího představitele Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Když byli křižáci u Nýrska poraženi a žádné další vojsko se ke vpádu do Čech už nepodařilo přimět, nezbývalo vzbouřené šlechtě nic jiného, než žádat krále Jiřího z Poděbrad o smír.

    A pak se stalo něco, co naplnilo husity vírou ve vítězství a křižáky hrůzou. Kruciátám se v Čechách nedaří

    V roce 1458 se Zdeněk Konopišťský (asi 1420 – 1476) stal klíčovou postavou při volbě nového českého krále. Přiklonil se na stranu svého příbuzného Jiřího z Poděbrad a Kunštátu a utrakvistů (kališníků), ačkoliv sám byl katolík. V čele panstva vedl Jiříka ke korunovaci a jako první mu složil hold, jak zpodobnil Václav Brožík na své olejomalbě v radní síni Staroměstské radnice. Postupně se však Jiřímu odcizoval, nesouhlasil s královou podporou měst a nižší šlechty. Když papež Pius II. roku 1462 odmítl stvrdit náboženskou svobodu v Čechách tak, jak byla stanovena v Basilejských kompaktátech, rozešli se Jiří a Zdeněk jako úhlavní nepřátelé.

    FOTO: Bitva u Nýrska 1467

    Bitva u Nýrska 1467 - Jan_Vilímek_-_Jiří_z_Poděbrad_a_KunštátuBitva u Nýrska 1467 - Papež Pavel II. (1417 – 1471), který vyhlásil křížovou výpravu proti Jiřímu z Poděbrad a dal ho do klatby-wikpedieBitva u Nýrska 1467 - Zdeněk Konopišťský ze Šternberka dle Paprockého – wijipedieBitva u Nýrska 1467 - Bronzová busta Matyáše Korvína v Nemzeti Történeti Emlékpark, Ópusztaszer – wikipedieBitva u Nýrska 1467 - Na zámku Zelená hora sněm katolického panstva ustanovil Jednotu zelenohorskou proti králi Jiřímu – wikipedie
    Další fotky
    Bitva u Nýrska 1467 - Nýrsko – Pohled na kostel sv. Tomáše – wikipedieBitva u Nýrska 1467 - Král Jiří Poděbradský nad obklíčenými vojsky krále Matyáše u Vilémova – wikipedieBitva u Nýrska 1467 - Socha Matyáše Korvína (1443 – 1490) v Budapešti – wikipedie

    Zdeněk svolal v listopadu 1465 na svůj zámek Zelenou Horu sněm katolického panstva, jež sdružil pod svým vedením do Jednoty zelenohorské proti králi Jiřímu. Roku 1467 papež potvrdil Zdeňka ve funkci hejtmana. Po marných pokusech o vyjednávání vypověděl Jiří z Poděbrad šlechticům válku, oblehl a dobyl Zdeňkovy hrady Konopiště a Český Šternberk a Zdeněk Konopišťský musel uprchnout k uherskému králi Matyášovi Korvínovi. Král Matyáš začal jako vykonavatel papežské klatby s Jiřím bojovat a české země následně zasáhla série česko-uherských válek.



    Nepřehlédněte