Výstava prezentuje dílčí výsledky výzkumu věnovaného tvorbě architekta Adolfa Loose pro významného brněnského průmyslníka a vizionáře Viktora Bauera, který vedly badatelky Jana Kořínková a Markéta Žáčková. Jejich výzkum ukázal, že ačkoliv měli odborníci až donedávna vztah obou brněnských rodáků za probádaný, byl jejich kontakt daleko intenzivnější, než se myslelo.
Novým objevem je přítomnost Loosova nábytku ve vile v Drážďanech, kterou Bauer zakoupil pro svou rodinu v roce 1912. Loos měl podíl i na řešení dvou vídeňských bytů v ulicích Friedrichstraße a Babenbergerstraße.
Nejzajímavějším objevem však byla nová zjištění učiněná v souvislosti s Loosovou úpravou interiérů zámečku ve Starém Brně. Ten byl postaven kolem roku 1850 a dnes je součástí areálu brněnského výstaviště. Adaptaci zámečku na moderní bydlení, jež Viktor Bauer používal od počátku 20. let 20. století jako hlavní rodinné sídlo, také svěřil Adolfu Loosovi.
Dokládají to snímky z fotografických alb, na jejichž fragmentech je výstava postavena. Návštěvník expozice na základě vystavených fotoalb a jednotlivých fotografií může vidět podobu dnes již neexistujících nebo jen nekompletně zachovaných interiérů.
Loosův podíl na adaptaci zámečku potvrzují také soupisy majetku pořízené po druhé světové válce v souvislosti s konfiskací majetku občanům německé národnosti. Součástí konfiskátu byla také na výstavě využitá alba rodiny Bauerových, která se dnes nacházejí ve správě Národního památkového ústavu. K podrobnějšímu průzkumu těchto archívů se až nyní, několik desítek let od jejich konfiskace, dostaly Jana Kořínková a Markéta Žáčková. Řada dalších archiválií, které jsou uloženy po různých depozitářích, však na své badatele čeká dodnes.
Architekt Adolf Loos (1870 až 1933) patřil k významným osobnostem evropské kulturní scény přelomu století. Ve svých proslulých textech a přednáškách prosazoval úsporné architektonické formy, pohodlné a praktické bydlení a užití ušlechtilých materiálů. Svá nejvýznamnější díla navrhl ve Vídni, v Praze, v Plzni a v Paříži.
Viktor Moritz Peter Maria rytíř von Bauer-Rohrfelden (1876 až 1939) byl vzděláním právník, zároveň byl propagátorem automobilismu, cestovatelem, sportovcem, panevropsky zaměřeným myslitelem, diplomatem, vyznavačem esoterických nauk, ale také vášnivým amatérským fotografem. Pocházel z rodiny významných moravských velkoprůmyslníků a po smrti rodičů v roce 1911 převzal vedení průmyslového impéria. Po první světové válce se rozhodl vybudovat své hlavní rodové sídlo v zámečku ve Starém Brně, ke kterému patřil i velký sad a zahrady. Větší část těchto pozemků však byl Bauer donucen prodat za nevýhodnou cenu pro účely výstavby brněnského výstaviště, nemluvě o tom, že život v blízkosti výstavního areálu a živého zábavního parku byl asi dosti problematický. Celá kauza negativně ovlivnila i názor Viktora Bauera na mladé Československo.
