7℃
Dnes je 17. říjen , svátek má Hedvika

Krajinář Julius Mařák. Jeho obrazy lesních samot předčí fotografii

Další fotky

„Mistrně kreslí večerní nálady, soumračné šero lesních tišin, ale také hru slunečních paprsků, prodírajících se korunami lesních velikánů.“
F. X. Harlas.

Reklama

Narodil se 29. března 1832 v Litomyšli (Smetanovo náměstí čp. 100, od roku 1913 je na domě pamětní deska).
Jeho otec tu byl pokladníkem ve službách hraběte Valdštejna, vlastníka litomyšlského panství. „V rodině bylo teplo spořádaného patricijského života a radost z devíti prospívajících dětí převyšovala starosti, které při tak četné rodině a ušlechtilé snaze o náležité vzdělání všech dětí. V rodině byla zvláště pěstována hudba a malý Julius jevil ve hře na klavír takové nadání, že otec byl na rozpacích, neměl-li by synka obětovat hudbě. Bylo však rozhodnuto, že se věnuje lékárnictví.“

A tak šel Julius Eduard na gymnázium. Během studií se učil malovat u pozdějšího profesora kreslení na české polytechnice Antonína Dvořáka (1817 v Němčicích – 1881 v Praze), který žil ve svém rodném městě nedaleko Litomyšle. To rozhodlo, že sešlo z hudby i lékárnictví a že Mařák zasvětil svůj život malování.

Pražská Akademie výtvarných umění vznikla před 220 lety. Než zakotvila u Stromovky, živořila v různých provizoriích

Když hrabě Valdštejn o panství přišel, koupil Mařákův otec nevelký statek u Prahy, načež ho záhy vyměnil za dva domy v Praze.
V letech 1852–53 studoval nadějný umělec na pražské akademii u profesora Maxe Haushofera (1811 v Nymphenburku u Mnichova – 1866 na Starnberském jezeře) – Mařákův umělecký intelekt se ale nedovedl rozohnit pro každý výrazový způsob, proto mu školení u Haushofera nevyhovovalo.
V letech 1853–55 studoval soukromě v Mnichově u profesorů Leopolda Rottmanna a Eduarda Schleicha. Po návratu z Mnichova cestoval po Čechách, pobýval také ve Vídni, kde se u mědirytce K. J. Schmidta naučil technice leptu a od roku 1860 působil jako ilustrátor a vyučoval ve šlechtických rodinách kreslení.

Už v roce 1868 vytvořil pro pařížské a mnichovské nakladatelství Goupil & Kaeser uhlem kreslené cykly Čtyři roční období a Čtyři denní doby, které se po převodu kreseb grafikem E. Willmannem do podoby rytin staly ve své době evropsky proslulé. Podobný úspěch přinesl i cyklus Lesních samot, opět kreslený uhlem a Willmannem převedený do podoby ocelorytu.
Z grafických technik ovládal Mařák techniku leptu. Na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století vytvořil cyklus asi třiceti leptů intenzivně využívajících možnosti šerosvitného účinku, který tato technika nabízí. Mařákovy kresby a grafiky ještě silněji, přesněji a důsledněji zachycují detaily krajiny a lesní vegetace, než jeho malby.

Krajinář Ferdinand Engelmüller miloval a maloval Polabí. Jeho obrazy naplňuje romantická melancholie

Mařák se v roce 1871 oženil s dcerou vídeňského zubaře Pfeffermanna Idou (1848 – 1908), kterou vyučoval kreslení a malbě. Jejich dcera Josefina „Pepa“ Mařáková (1872 – 1907) byla také malířkou.
A odjeli do Tyrol, kde vznikl velký počet kreseb a studií, které Mařák použil k cyklu Lesní samoty i k proslulým Lesním karakterům, objednaným rakouským císařem. Ty založily Mařákovu slávu.
„Není bez zajímavosti, že před Mařákem zdálo se českým malířům ovzduší lesa příliš tísnivým a snad ani nevhodným pro malířské zaznamenání. Teprve Mařák, jakoby prosycen stifterovskou láskou k lesu, učiní les místem nevyčerpatelných námětů, oasou osobního uklidňováni i častou učebnou, kam se se svou školou uchyluje při pamětihodných výpravách za plenérem.“

Vídeň o Mařákovi věděla. Čechy nikoli.
Až z podnětu svého velkého příznivce Josefa Hlávky dostal zakázku na výzdobu Národního divadla. Byla mu svěřena předsíň královské lože, kam namaloval devět pohledů – Říp, Blaník, Vyšehrad, Hradčany, Radhošť, Hostýn, Tábor, Domažlice a Velehrad.
Jeho krajinomalby zdobí i schodiště Národního muzea v Praze.

Jaro Procházka byl malířem Prahy. Pražský hrad musel umět namalovat zpaměti

Stylově se Mařákovo dílo postupně posouvá od patetického romantismu k realistickému plenéru. V pozdějších výtvorech se projevuje rozvolňování malířského rukopisu, které v mnohém předznamenává impresionistickou tvorbu jeho žáků.
Mařák vytvořil stovky kresebných studií v plenéru. Kresba mu však byla nejen přípravou k malbě, ale také finálním výtvarným projevem. Velké proslulosti dosáhl při práci s uhlem. „Nikdy dříve nebylo dosaženo kresbou takového bohatství tvarů v prostoru, ovzduší a světle, jako v těchto hebkých a přitom pevně konstruovaných uhlokresbách,“ vyjádřil se výtvarný historik Antonín Matějček.

V roce 1887 se Mařák přestěhoval do Prahy, neboť mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby. Krajinářskou školu vedl dvanáct let. Mařákova učitelská dráha byla slavná: „…neboť nebylo snad na akademii druhé školy, kde by se učilo a pracovalo s takovou láskou a chutí jako ve škole Mařákově. Byl svým žákům skvělým učitelem, ale též otcovským rádcem. Poznav sám trpkost bídy měrou vrchovatou, staral se všemožně, aby život svých žáků co nejvíce ulehčil. Jeho přičiněním pořádány výroční školní výstavy žákovské, kde se též kupovalo, a o tyto kupce staral se Mařák sám. Kde mohl, pomáhal obětavě, odvraceje nouzi a nesnáz, bylo-li jimi studium žákovo ohroženo.“

Polabí a Posázaví byly krajinami jeho srdce. Malíře Otakara Hůrku si ale cenila i Francie

Jeho žáky byli mj. Antonín Slavíček, František Kaván, Max Švabinský, Otakar Lebeda, Ferdinand Engelmüller, Alois Kalvoda, Stanislav Lolek, Jaroslav Panuška nebo Ota Bubeníček.
Práce se školou ale odváděla Mařáka od vlastní tvorby.

Roku 1893 vážně onemocněl a výzdobu Národního divadla dokončil v posledním roce života za pomoci své dcery a některých svých žáků.
Zesnul 8. října 1899 na Smíchově (Janáčkovo nábřeží 55, dnes Malá Strana), v domě, kde žil i architekt Josef Zítek.
Pochován je na Vyšehradském hřbitově.

Zdroje: Viktor Šuman, Salon, 1929; F. X. Harlas, Světozor, 1909; Jar. Hlaváček, Pestrý týden, 1944; Wikipedie

FOTO: Julius E. Mařák

Julius E. Mařák - 1 vyšehrad svtzJulius E. Mařák - 2 petJulius E. Mařák - 3 mařák krajina, obrazárna rytíře hoškaJulius E. Mařák - 4 v sadu salonJulius E. Mařák - 5 borovice při západu umění
Další fotky
Julius E. Mařák - 5b tyrolská krajina ilu svJulius E. Mařák - 6 šumavský prales ngpJulius E. Mařák - 6 mařákovi žáci na okoři, sedí ant.lebeda pet,Julius E. Mařák - 7 les uměníJulius E. Mařák - 7b jitřní píseň ngpJulius E. Mařák - 8 tůň uhel uměníJulius E. Mařák - 9 bukový les ngpJulius E. Mařák - 99 hrobJulius E. Mařák - 0 čapí sněm 1870 naší přírodou

 

Dnes, 17:30
Mašinérie Hitlerovy Třetí říše by nemohla vzniknout, existovat a rozvíjet se bez systému a řádu,...
Dnes, 16:00
Každého potká v životě bolest a smutek. Přestože se jedná o normální, zdravé emoce, vyžívat...
Dnes, 14:00
Komerční článek
Při přechodu na DVB-T2 je vhodné zohlednit několik kritérií, která mají pro každého jinou prioritu....
Dnes, 14:00
Velké Karlovice nabízejí spoustu zážitků, navíc leží v krásné přírodě Javorníků a Vsetínských Beskyd.
Dnes, 11:30
Přitom na to měla plné právo. Marie Alexandrovna Romanovová, jediná dcera ruského cara Alexandra II., se...
Dnes, 10:00
25. srpna 1845 se narodil v Mnichově Maxmiliánu bavorskému a jeho ženě Marii syn, jenž...
Dnes, 08:00
Jezdit do Paříže za učením je už stopadesátiletou tradicí českých výtvarníků. Žádný jiný ale tak...
Včera, 17:30
Moani Lunga postoupil vpřed. Popadl z otrokářových rukou naběračku, vnořil ji do nádoby, vyňal ji...
Včera, 16:00
Enver Halil Hodža (albánsky Enver Hoxha, 16. října 1908 – 11. dubna 1985) pocházel ze zámožné muslimské rodiny a od svého strýce...
Včera, 14:00
Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned...
Včera, 11:30
Zámek Brandýs nad Labem patří k významným renesančním památkám. Původně se jednalo o gotický hrad...
Reklama