Krajty obecně jsou nejedovatými hady, kteří svoji oběť zabíjejí v drtivém objetí svého těla. Krajty jsou schopné pohltit i kořist, která je větší než ony. Co se rozmnožování týče, svá vajíčka krajty zahřívají. Jako všichni plazi jsou i krajty závislé na okolní teplotě. Samice krajty dokáže na základě svalového chvění zvýšit svoji tělesnou teplotu až o několik stupňů Celsia a toto teplo pak předávat svým vajíčkům. Po celou tu dobu zůstává samice krajty bez potravy. Na lov se krajty vydávají, až když se z vajíček začínají líhnout mláďata, o která se již jejich matky pak nadále nestarají.
Výjimku v tomto ohledu představuje krajta jihoafrická, která svoje vajíčka nejen zahřívá, ale následně se stará rovněž i o vylíhlá mláďata. Tato skutečnost byla zjištěna na základě vědeckých pozorování. Takové chování dosud nebylo popsáno u žádného jiného hada, který klade vejce. Krajta jihoafrická klade 20 – 100 vajec, ze kterých se mláďata začínají líhnout asi po devadesáti dnech.
Od svých příbuzných se tento druh krajty odlišuje rovněž i způsobem, jakým získává tělesné teplo. Neprodukuje jej svalovým chvěním, nýbrž dvakrát denně se sluní u vchodu do doupěte. A aby byl tento příjem tepla sluněním co nejefektivnější, změní po tuto dobu svoje mramorované krycí zbarvení na téměř jednobarevnou černou. Ani to žádný jiný druh krajty nedokáže.
Díky tomuto postupu dokáže krajta zvýšit svoji tělesnou teplotu až na 40 stupňů Celsia, což už se téměř blíží hranici, která je pro ni smrtelně nebezpečná. Černé zbarvení ji navíc v těchto okamžicích může prozradit případným nepřátelům, takže při každém sebemenším vyrušení se krajta ukrývá v doupěti. U vylíhlých mláďat tato krajta zůstává a zahřívá je ještě další dva týdny, podle vědeckých předpokladů do doby, než mláďata zcela stráví svůj žloutkový váček, který jim brání v plazení a činí z nich snadnou kořist pro případné predátory.
Tato extrémně dlouhá péče je pro samici krajty velice vyčerpávající, neboť celou tuto dobu zůstává bez vody i bez jakékoliv potravy. V tomto období může krajta ztratit až 40 % tělesné hmotnosti. Následně trvá velmi dlouho, než je krajta opět v kondici. Někdy ji čeká i smrt, když vyhublá a slabá nedokáže včas najít a ulovit kořist. Krajta jihoafrická je navíc ohrožena také i lovem pro svoji aktraktivní kůži a rovněž i z hlediska obchodu se zvířaty.
