Tato oblast byla ještě před deseti lety vrškem se zvonicí zarostlým z velké části náletovými stromy a keři, včetně jedovatých či nepůvodních druhů, utlačujících ostatní vegetaci. Na něj pak navazovala pole a nevedla sem ani kanalizace, což se pomalu začalo měnit až s přibývající zástavbou rodinných domů ve 20. století.
Kříže od Miroslava Beščece
Nápad paní Vernerové našel podporu na úřadě městské části a s určitými připomínkami jej přijali i památkáři a byla uspořádána anketa jak by cesta měla vypadat. V ní nejvíce zaujal návrh dobříšského sochaře Miroslava Beščece inspirovaný smírčími kříži, jež jsou roztroušené po celé Evropě. Nápad byl realizován velmi rychle: V červnu mu řekli, že by v září měly být kříže hotové a tak první dva kameny kupoval ještě bez smlouvy v kapse, aby mohl hned začít pracovat. „Vybral jsem žlutou mrákotínskou žulu, která připomíná pískovec,“ říká sochař a dodává: „Žula je na rozdíl od pískovce prakticky nezničitelný, ušlechtilý materiál, který navíc pochází z naší české země.“
Tvorba Miroslava Běščece není Pražanům neznámá, i když málokterý z nich to tuší. Jeho dílem je totiž žulová fontána se čtveřicí chrličů – bronzových zoomorfních plastik – na průsečíku vinohradských ulic Záhřebské a Americké. „Restauraci v sousedství prý stouply tržby na dvojnásobek od doby, co je tam kašna,“ říká se smíchem dvaašedesátiletý sochař, který si vždycky přál, aby alespoň jedna jeho socha stála na veřejném prostranství.
Realizaci umožnila veřejná sbírka
Křížová cesta byla otevřena na podzim loňského roku spolu s revitalizovaným parkem a v bývalé kostelní zvonici z 18. století byla umístěná experimentální galerie Modřanská zvonice. Finanční krytí vybudované Křížové cesty u kostela Nanebevzetí Panny Marie zajistila veřejná sbírka vyhlášená městskou částí Praha 12 ve spolupráci s modřanskou Farní charitou.
První zastavení je umístěno vpravo před vchodem na hřbitov. Cesta pak vede doprava, u šestého zastavení je umístěna informační tabule s popisy a významy jednotlivých křížů. Zde je i hlavní vstup do Areálu Na Zvonici. Poté cesta stoupá vzhůru a po levém schodišti ke zvonici, kde jsou do kruhu umístěna poslední čtyři zastavení.
Všechny kříže mají z boku u země vytesánu pořadovou římskou číslici. Každý kříž má jiný reliéf a některé se liší i svým tvarem, první a poslední zastavení mají tvar stejný. Symboly na křížích vycházejí z křesťanské tradice od odsouzení Krista na Golgotu až po uložení jeho těla do hrobu. „První zastavení ukazuje, že byl odsouzen Pilátem, druhý, že bere na sebe kříž, a tak dále. Ten proces z křesťanské tradice by měl simulovat procesy, které nás provázejí v životě, a měl by být určitým návodem, v žádném případě však ne strašákem,“ říká Miroslav Beščec. Kříže jsou zapuštěny hluboko do země, nad povrchem jsou vysoké přibližně 60 cm. Některé z nich jsou plánovaně nakloněné, nejtěžší váží 100 kg. Křesťanské symboly naznačují, co každý známe ze svého života a mají přivést k zamyšlení. Umělecké dílo tak oslovuje nejen věřící, ale i nevěřící.
Atmosféra Vánoc
Poté, když si projdete všechna zastavení Křížové cesty, zavítejte do nedalekého zrekonstruovaného Viničního domku, kde na vás čeká 17. prosince od šestnácti do osmnácti hodin hudebně-literární program s recitálem šansonů, dílna na výrobu adventních věnců a na závěr světelná show s rozsvícením vánočního stromku.
