Lidé v Jihomoravském kraji oznámili policii za jeden den podvody na internetu se škodou celkem za zhruba 1,5 milionu korun. Například šestatřicetiletá žena z Břeclavska nabídla přes internet k prodeji obnošené oblečení, a následně přišla asi o 100 000 korun. Další podvodník zase připravil firmu ze Znojemska o 600 000 korun pomocí fiktivní faktury.
O peníze připravili podvodníci například čtyřicetiletou ženu z Brněnska, která chtěla prostřednictvím internetové aplikace prodat za 700 korun použité sportovní vybavení. S kupujícím se dohodla na podmínkách, v nichž byla výplata peněz prostřednictvím odeslaného odkazu. „V něm žena vyplnila potřebné údaje včetně přístupových kódů do internetového bankovnictví. Podvodník nejenže nezaplatil požadovanou částku, ale odčerpal z konta skoro 100 000 korun. Navíc pak požádal o stopadesátitisícovou půjčku,“ uvedl mluvčí krajské policie Bohumil Malášek..
Navlas stejný scénář měl případ na Břeclavsku s tím rozdílem, že o čtyři roky mladší žena prodávala obnošené svršky. Po poskytnutí přístupových údajů se na jejím účtu uskutečnila během krátké doby třicítka transakcí. Jejich výsledkem byla ztráta nejméně 100 000 korun. Na Hodonínsku zase prodávala čtyřiadvacetiletá žena dětskou autosedačku. Podvodníci ji pak připravili o 50 000 korun.
Ještě vyšší částku získal zatím neznámý pachatel na Znojemsku. „Po nabourání se do internetové komunikace tamní firmy oklamal účetní, která na jeho konto odeslala platbu za fingovanou fakturu. Škoda je v tomto případě více než 600 000 korun,“ popsal případ mluvčí policie.
Podobnou částku získal ve stejném regionu jiný podvodník, kterého oslovila padesátiletá žena toužící investovat do cenných papírů. Po zaplacení vstupního poplatku si nainstalovala do svého počítače software na jeho vzdálenou správu. „Pak už měl pachatel snadnou roli. Šikovně požádal o více než půlmiliónový úvěr. Získané prostředky pak obratem převedl na jiný účet,“ uvedl Malášek.
Policie se podobnými případy zabývá opakovaně a stejně tak před nimi opakovaně varuje. Doporučuje například, neinstalovat do vlastních elektronických zařízení žádné programy, které umožňují dálkový přístup jiným lidem, a cizím lidem také nepovolovat vstup do internetového bankovnictví. Doporučuje rovněž, nereagovat na virtuální výhodné finanční transakce a nereagovat na žádosti o sdělení ověřovacího PIN. Opakovaně také například upozorňuje na to, že žádná banka k zablokování účtu nepotřebuje údaje k bankovní kartě.
Zdroj: ČTK
