Teroristická akce začala při mezipřistání v Aténách, kde do airbusu nastoupili dva němečtí levicoví radikálové Wilfried Böse a Brigitte Kuhlmannová z Revolučních buněk Frakce Rudé armády a dva Arabové z Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Když vytáhli zbraně, které měli ukryty v propašovaných zavazadlech a někteří cestující něco namítali, Brigitte je umlčela několika údery pažbou pistole.
Pilot byl donucen letět do Benghází v Libyi, kde letadlo natankovali a pokračovali do Ugandy, tady na palubu přistoupili další teroristé. V Ugandě tehdy vládl nevypočitatelný a protiizraelsky orientovaný diktátor, který sám sebe nazýval „Jeho veličenstvo doživotní prezident, polní maršál Al Hadži doktor Idi Amin, pán všeho tvorstva na souši i ve vodě, přemožitel Britského impéria v celé Africe a především v Ugandě“. Sám sebe určil za vyjednavače mezi Izraelem a únosci, kteří žádali 5 milionů dolarů a propuštění 53 odsouzených teroristů internovaných především v izraelských věznicích. Z letadla propustili ale také rukojmí nežidovského původu.
Izraelská strana zvažovala, zda teroristům vyhoví nebo rukojmí osvobodí. Špičky izraelské armády a ministr obrany Peres se rozhodli pro druhou možnost a schválili plán, podle nějž budou v Ugandě vysazeni vojáci. Ti bleskově osvobodí rukojmí a Ugandu opustí dřív, než ugandská armáda přesune posily.
Přípravy musely proběhnout velmi rychle. Pomohlo, že Izraelci měli plány letištního terminálu, protože ho stavěla izraelská firma. Elitní komando Sajeret Matkal již dříve cvičené na zásahy proti teroristům se na zásah začalo připravovat na maketě tohoto terminálu a zpravodajci pečlivě vyslechli propuštěná rukojmí. V sobotu ráno se o možném úspěchu plánované akce nechal přesvědčit izraelský premiér a v 16 hodin odpoledne dala vláda konečný souhlas k „Operaci Blesk“ (Operation Thunderbolt).
Skupina letadel čítající čtyři dopravní Herkulesy, z toho jeden v nemocniční verzi s operačním sálem, a velitelský Boeing 707, se do Ugandy vydala mezinárodní cestou velmi nízko nad Rudým mořem, asi 30 metrů nad jeho hladinou. Když to bylo nutné, letadla sestoupila až na 10 metrů.
Izraelské letce se podařilo nepozorovaně doletět do Ugandy a přistát na letišti Entebbe. Po 57 minutách jeden Herkules odletěl se 104 zachráněnými rukojmími a o dalších 42 minut později odstartoval poslední letoun. Při mezipřistání v Keni letadla doplnila palivo a šťastně doletěla do Izraele, kde je čekalo bouřlivé přivítání.
Přestřelka s ugandskými vojáky na letišti v Ugandě se neobešla beze ztrát. Padli tři rukojmí, z toho jeden poté, co vstal, když ve zmatku ignoroval hebrejské i anglické povely, aby rukojmí zůstali ležet. Zraněno bylo celkem pět izraelských vojáků, mezi nimi i velitel úderné skupiny Jonathan Netanjahu, bratr izraelského premiéra, který krátce po přenesení do letadla zemřel. Všichni únosci byli v přestřelce zastřeleni a komando ještě zničilo na stojánce letiště 11 ugandských stíhacích letadel MiG-17 a Mig-21. Na počest Jonathana Netanjahu byla operace „Blesk“ přejmenována na operaci „Jonathan“.
Celý případ ukázal hlavně to, že není vždy nutné před teroristy ustupovat, ale že je možné s nimi nejen bojovat, ale také nad nimi vítězit.
