Dokážete říci, kdy jste si naposled měnili váš kartáček na zuby? Pokud ne, není to úplně dobré znamení. Zvlášť když je kartáček pro většinu z nás předmětem každodenní potřeby a jeho používání pravidelným rituálem. Používáme ho tak automaticky, že už ani nevnímáme, jestli by nebylo dobré ho vyměnit za nový a čistý. Pokud totiž není čistý on, jak pak mohou být čisté naše zuby?
Lidé z oboru si tuto skutečnost uvědomují a začali se jí aktivně zabývat. Vznikla studie Americké dentální asociace ADA. Výsledkem bylo doporučení období tří až čtyř měsíců, ve kterém nám jeden kartáček v pohodě vystačí. Její překročení se však nedoporučuje. Jednoduše se to dá vzít tak, že kartáček by měl být jedno-sezónní záležitosti.
Převážně samotný vzhled kartáčku nám může hodně napovědět. Tím nejjednodušším, co lze sledovat jsou jeho štětinky. Pokud je má váš kartáček již ohnuté, efektivita čištění se výrazně snižuje. Účinnost lze také zjistit přejetím po zubech jazykem. Zuby by měly být po vyčištění krásně hladké, a tedy bez plaku.
Někomu se může zdát tří měsíční doba krátká. Pamatujte však, že kartáček máte většinou připravený někde v koupelně na umyvadle. Tedy tam kde se myjí ruce například po toaletě. Koupelna sama o sobě je místem vysoké kontaminace, na kartáček se vám tak nachytá mnoho bakterií. Jedna studie z roku 2015 testovala stovky kartáčů a výsledkem bylo dokonce tvrzení, že na některých z nich se nacházela i fekální hmota. To je sice ten nejhorší, ne příliš pravděpodobný scénář, pokud máte ovšem toaletu spojenou s koupelnou, ne nereálný.
Kartáček by tedy zdaleka neměl být věcí, na které je hodno šetřit a raději mít v zásobě pár náhradních.
