„Lokalita kolem Botiče má velký rekreační potenciál, který se postupně snažíme naplňovat. Lávka, která vyrostla zhruba na úrovni zadní části budovy gymnázia Přípotoční, by mohla tento potenciál významným způsobem zhodnotit a posílit. Tento krok vnímáme jako jeden z mnoha v procesu zapojení potoka Botiče do městského života,“ říká radní pro dopravu Martin Hejl.
Lávku zaplatí hlavní město
Mostek bude sloužit také jakou součást větší cyklistické trasy v oblasti – počítá totiž s propojením komunikace směrem na nájezd na budoucí Drážní promenádu. Vznikne tak propojení Nuslí nejen s Vršovicemi, ale výhledově také s Hostivaří.
Radní Hejl o výstavbu lávky usiloval několik let, letos se konečně podařilo ji realizovat. A přestože na ni měla městská část vyčleněny peníze ve svém rozpočtu, nakonec ji platit nemusela.
„Podařilo se nám vyjednat s hlavním městem, že lávku zaplatí ze svého rozpočtu. Pro městskou část je to tak o to lepší zpráva: mostek máme, ale ušetřili jsme peníze na další projekty,“ říká Martin Hejl.
Připomíná, že zájem o lokalitu potvrdili obyvatelé v letošním ročníku hlasování projektu Moje Stopa, ve kterém uspěl návrh na vytvoření promenády podél Botiče. Městská část tak v budoucnu podpoří také úpravu okolí, se kterou počítá vítězný projekt.
„Sloužit má pro pěší a cyklisty, kteří díky němu mohou projíždět klidnou částí Vršovic mimo hlavní dopravní prostor. Slouží jako propojka na další cyklistické stezky v Praze 10, na plánovanou Drážní promenádu, kterou městská část plánuje vytvořit na opouštěné železniční trati vrámci optimalizace traťového úseku Hostivař-Hlavní nádraží,“ uvedla pro Náš REGION radní Prahy 10 Ivana Cabrnochová, která Drážní promenádu iniciovala.
Mostek slouží i jako propojka na cyklostezku, která vede přes Slatiny do Záběhlic, podél Hamerského rybníka do Trojmezí a dále ven z Prahy. „V Záběhlicích byl někdy v roce 2014 vybudován pod jižní spojkou nový mostek také pro pěší a cyklisty,“ připomněla Cabrnochová.
Most B 038 čeká na důstojné jméno
Nový mostek byl slavnostně otevřen pro veřejnost za přítomnosti právě radních Cabrnochové a Hejla. Zástupcem Technické správy komunikací byl Jiří Sládek, dále se zúčastnili zástupce investora, úředníci odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje městské části, kteří pracovali na projektové přípravě.
„V průběhu přípravy mostek nesl pracovní název Ponte Boticelli, v současné době je evidován pod názvem B 038. Praha 10 jej chystá ve spolupráci se svými obyvateli v průběhu letošního roku pojmenovat,“ prozradila Cabrnochová.
Samostná stavba mostku trvala necelé tři měsíce. První myšlenka na jeho vybudování padla v roce 2011, následující rok začala Cabrnochová chystat projektovou dokumentaci, Praha 10 vše připravila projekčně až po stavební povolení, tuto vázi i zaplatila. Cabrnochová následně domluvila, že realizaci provede hlavní město prostřednictvím Technické správy komunikací, které vysoutěžilo zhotovitele a nyní má mostek ve své správě. Hlavní město je také investorem
Nenaruší most ráz okolí?
Co se vzhledu týče, lávka se snaží nenásilně vplynout do prostředí a v rámci možností daných svým rozponem usiluje o subtilitu. Je jednoduchá a pracuje s kontrastem abstraktní betonové desky lávky a jemného rastru ocelového zábradlí.
Lokalita se nachází jižně od frekventované Vršovické ulice. Potok je v těchto místech po obou stranách lemován pásy zeleně s řadou vzrostlých stromů a jeho břehy jsou v této části obrostlé přirozeným travnatým porostem.
Ulice K Botiči, která kopíruje levý břeh potoka, má díky omezenému dopravnímu zatížení IAD klidný a příjemný charakter. V oblasti na levém břehu převažuje bydlení doplněné o nejrůznější občanskou vybavenost. Na pravém břehu je méně kompaktní zástavba – zeleň a školní areál. Po obou stranách potoka jsou vedeny pěší a cyklistické trasy.
Název Botič je starý už skoro tisíciletí
Botič je říčka v povodí dolní Vltavy, jde o jeden z nejdelších pražských potoků. Délka jeho toku činí 34,5 km (z toho 21 km v Praze, 1,2 km v potrubí), plocha jeho povodí je 136 km čtverečních.
Název Botič je doložen již od 12. století a nejčastěji je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, tedy rozvodňováním. Podle jiné hypotézy přešel na potok název jednoho z mlýnů pod Vyšehradem.
Již od středověku (kdy se Nuselské údolí a dnešní Vršovice nazývaly Údolí Viničné) se rovněž nazýval Vinným potokem; tento název se dosud dochoval v názvu ulice Nad Vinným potokem. Za husitských válek se potoku někdy říkalo Cebron, později také Potanka, Podanka, v 18. století Zasav.
Botič pramení severně od Křížkového Újezdce v lese Okrouhlíku na území Čenětic. Po melioraci v 50. letech byl pramen posunut níže pod les na místo zvané Ovčáry. Horní tok až do vzdálenosti 17,447 km od ústí je ve správě Povodní Vltavy.
Na území Prahy vtéká potok v přírodním parku Botič – Milíčov. Zhruba od Ostrčilova náměstí teče jako kanalizovaný zakrytý tok a ústí zprava do Vltavy v Praze na Výtoni pod železničním mostem. Dolní tok je ve správě pražského magistrátu, respektive Lesů hl. m. Prahy.
Autoři: Fefík, Andrea Cerqueirová
