V našem trávicím traktu se vyskytuje téměř 100 000 miliard bakterií, které mají nenahraditelný úkol při trávení. Lidských buněk je v těle desetkrát méně než mikrobů. Střeva, odpovědná za trávení a vstřebávání potravy, jsou dlouhá přibližně sedm metrů a jejich plocha je velká zhruba jako tenisový kurt, tedy více než 200 metrů čtverečních. Skutečně pestré společenství zdejších mikrobů plní rovněž i obrannou funkci imunity střev.
Ve střevech najdeme více než 400 druhů mikroorganismů, zejména bakterií. Druhové složení této střevní mikroflóry, tedy souhrnu mikroorganismů, výrazně ovlivňuje lidské zdraví. Na základě vědeckých výzkumů se zde rovněž i rozhoduje například o účincích některých léků na náš organismus, o tom, kolik živin vytěžíme z přijaté potravy nebo také o případných sklonech k obezitě.
Co se pohybového aparátu týče, ten se nám každý rok obměňuje, a to až do výše 30 % veškeré kosterní hmoty. Organismus se tak vyrovnává s nejrůznějšími vlivy vnějšího prostředí, jejichž následkem je například kolísání hmotnosti těla a s ní související změna zátěže.
Naší nejdelší kostí je kost stehenní, která je dlouhá 45 centimetrů, nejmenší kostí je naopak třmínek v uchu o velikosti pouhých 5 milimetrů. Počet kostí v našem těle se v průběhu života mění. Nejvíce kostí mívají novorozenci, a to asi dvě stě sedmdesát. Čím jsme potom starší, tím se počet kostí našeho těla snižuje, neboť kosti nám srůstají. V dospělém věku má člověk obvykle dvě stě šest kostí.
Složení našich kostí je pak velice důmyslné. Jsou jednak silné, kvůli pevné opoře, ale zároveň rovněž i lehké, aby nám nebránily v pohybu. Kosti celkově představují přibližně 14 % z hmotnosti člověka. V našem těle plní centrální úložiště vápníku a fosforu. V kostech a zubech máme uloženo až 99 % zásob vápníku a v případě jeho zvýšené potřeby je pak odtud do těla uvolňován.
