Nejdříve by ale bylo dobré, seznámit čtenáře trochu s historií místa, kde se vernisáž konala. Rámová ulice, na Starém městě pražském, spojuje ulici Haštalskou a Dlouhou. Pro její název existuje několik výkladů. Někteří se domnívají, že nese název podle domu z této ulice, s názvem U Modrého rámce, další si myslí, že název vznikl podle napínání sukna na dřevěné rámy, protože Soukenická ulice je nedaleko. Jistě víte, že názvy ulic byly většinou určeny řemeslem, které se v nich provozovalo.
Galerie Lapidárium se nachází v domě U Krkavců, a byla založena v listopadu 1995, se souhlasem Městské části Praha 1, která tyto prostory poskytla. Nenechte se splést restaurantem téhož názvu, v nedaleké Dlouhé ulici. Jedná se o tentýž objekt bývalého pivovaru, a v Rámové ulici je další průčelí této stavby. Nadace Český barok se však nezabývá pouze výstavami. Zaobírá se záchranou, výzkumem, rekonstrukcí a obnovou barokních uměleckých děl. Nalezneme zde hlavně díla sochaře Matyáše Bernarda Brauna, originály soch, například Alegorií ze zámku Kuks. Galerie Lapidárium poskytuje nejen naprosto unikátní prostor pro umístění těchto soch, ale i prostor pro výstavy umělců zkušených i začínajících.
Výstava moderního umění se skvěle doplňovala s vystavenými sochami z 18 století. Baroko je známo svojí rozevlátostí, neklidem, mnoha detaily. Žádná renesanční strohost, přísnost, účelovost. Nepatřím mezi znalce, ale podle soch, které jsem viděl, bych řekl, že na barokní sochu spotřeboval umělec dvakrát tolik materiálu, než na tu renesanční. Vystavená moderní díla se vyznačovala stejnými vlastnostmi jako český barok. Neklid, barevnost, pohyb, záhadnost, tajuplnost. Náboženské motivy s baculatými andělíčky, tak jak baroko vidíme my, nahradily snové, fantastické krajiny, bizarní tvary, neznámé světy.
Vernisáž byla zahájena krátce po osmnácté hodině krátkým uvítáním a přípitkem. Jejím organizátorem byli zakladatelé uměleckého spolku Art Attack – český surrealistický malíř, spisovatel a ilustrátor Marcell Vallas, malířka Ivona Danziger a manžerka výstav a galeristka Markéta Nováková . Ze známějších osobností zde byli moderátor a bavič Slávek Boura, nebo sopranistka Barbara Slezáková, která předvedla svoje umění v průběhu vernisáže, árií z opery Rinaldo. Následovala tombola s hodnotnými cenami a pak už jen prohlížení, cvakání fotoaparátů a zasvěcené debaty o všem možném. Na této vernisáži se díla začínajících umělců nemusela krčit v koutě tmavé místnosti. Znovu připomínám, že tato výstava je prodejní a vy ji můžete navštívit do konce června tohoto roku. Horké dny a rozpálená dlažba přímo vybízejí k její návštěvě, pod chladnou klenbou prastarého domu.
