Nyní se pokouší zajistit jeho financování z evropských fondů. „Slibně vypadá získání dotace na první etapu. Výukovou zahradu se zaměřením na botaniku a dendrologii chce město vybudovat u 3. základní školy U Říčanského lesa,“ říká tisková mluvčí Říčan Kateřina Lauerová. Projekt připravuje ve spolupráci s říčanským muzeem a školou. Myšlenku vzniku iniciovaly vlastně samy děti. Těm chybí na školním pozemku především relaxační zóny – stín stromů, místa k sezení i na hraní. Když škola v rámci participativního rozpočtování dala dětem vybrat, kam má být 20 tisíc investováno, děti podpořily realizaci projektů, které by toto naplnily.
Nápadu se tedy ujalo Muzeum Říčany jako odborný garant a realizátor obdobných proměn školních zahrad pro moderní vzdělávání. Projekt Botanického centra je od počátku komunitním projektem. „Žáci na škole již nyní projektem žijí, ptají se, kdy se jej podaří zrealizovat a co by pro jeho uskutečnění ještě mohli vykonat. V rámci participativního rozpočtování na naší škole po dva roky vítězily žákovské projekty, které nám mj. ukázaly, jak citlivě děti vnímají své okolí a jak o něm přemýšlejí,“ komentuje nadšení dětí ředitel 3. základní školy Dalibor Dudek. „Na podnět dětí jsme vysadili spolu s nimi nové stromy, zajistili relaxační prvky, založili zeleninové záhony. Sledují ale také v rozpacích, jak se nedaří stromkům již dříve vysazeným do betonem vyplněného prostoru mezi pavilony školy, toho velkého a nevyužitelného území, kam po většinu dne na betonové desky dopadá slunce, kde si nikdo nehraje a vlastně tam ani nic neroste…,“ popisuje situaci ředitel školy.
Pojetí zahrady, její náplň a rozsah má ambici významem přesáhnout hranice školy a být příkladným a využitelným areálem pro školská zařízení širšího okolí, stejně jako Didaktické centrum geologie Muzea Říčany umístěné u 1. ZŠ. „Vzhledem k členitosti areálu by v případě realizace všech etap vzniklo pět samostatných celků s tematicky odlišnými náplněmi,“ říká Lauerová.
V první etapě by šlo o Arboretum se zahradní učebnou a Barevnou a herní zahradu. Podle projektu je náplní arboreta malá sbírka domácích druhů stromů a keřů. Barevná a herní zahrada by vznikla na západní straně. Pro pozorování opylovačů, zejména motýlů, poslouží pestré spektrum trvalkové výsadby s postupným nakvétáním po celou vegetační sezonu. Altán „Zelený pokoj“ vznikne z popínavých rostlin na konstrukci ze dřeva, nerezových lan a sítě. Prudký svah pokryjí okrasné trávy a méně svažitý terén ovocný sad s květnou loukou. Nerezová šestimetrová dvojskluzavka využije třímetrové převýšení svažitého terénu. Herní prvky k lezení i ležení jsou navrženy přírodní z akátového dřeva.
„Dešťový biotop by byl u nás zatím relativně unikátním stanovištěm. Má ukázat prospěšnost šetrného nakládání s dešťovou vodou,“ dodává mluvčí. Centrální prostor nehostinného betonového atria školy by se přeměnil na zelenou oázu. Čtyři stávající stromy, které nejsou v dobré kondici, by nahradil mokřadní dešťový biotop. Osazen bude jak domácími, tak i zajímavými nedomácími druhy dřevin i bylin, které mohou rozšířit výuku o zajímavé aspekty rostlinné říše. Vzniklé periodické jezírko by plnila dešťová voda ze stávajícího okapu.
Předpokládané náklady na vybudování dešťového biotopu jsou necelých šest milionů korun. Na třetí etapu probíhá v současnosti stavební řízení. Náklady na tuto část jsou vyčísleny na pět milionů korun.
