Středověký člověk si byl dobře vědom pomíjivosti všeho pozemského. Snažil se proto stavět pro věčnost a vyhovět tak vyššímu, Božímu řádu. Podle prastarých antických nauk považoval i čísla za podobné vyjádření a rozhodl se je vtělit i do nového mostu, který se rozhodl vystavět, císař Karel IV. Císař byl velkým příznivcem podobné mystiky a sám se zamýšlel nad stejným problémem. Ono mystérium se skrývá v pěti lichých číslicích, seřazených vzestupně a sestupně, které měly určovat optimální okamžik k založení mostu. Roku 1357, devátého července, v pět hodin a třicet jedna minut. 135797531.
Zde bychom se měli zamyslet. Ono datum vypadá velmi zajímavě, nicméně stanovit tak přesný čas, je myslím již za hranicí možného. Nezmiňují jej ani soudobí kronikáři. V polovině 14. století nebylo zkrátka technicky možné, vyrobit mechanický stroj podobné přesnosti. Každé sluneční hodiny, na zdi měšťanského domu, ukazovaly čas přesněji. Astrologie byla v tomto směru přeci jen přesnější. Vhodná doba byla v okamžiku konjunkce Slunce a planety Saturn, o které bylo přesně známo, kdy nastane. Saturn byl odjakživa planeta nepříjemná a v astrologii přinášela smůlu. Její eliminace Sluncem byla tedy velmi žádoucí. Ke konjunkci došlo v ascendentu Lva, který je symbolem Českého království. Další příznivá konstelace.
Základní kámen byl položen v místech, odkud je o letním slunovratu vidět západ Slunce, nad katedrálou svatého Víta. Toto datum připadá na 15. června, tehdy však bylo vše v naprostém pořádku. Platil totiž ještě juliánský kalendář a v té době mezi Sluncem a kalendářem činil rozdíl již sedm dní. Proto ten posun. Karlův most však není ten nejstarší. Má téměř o sto let staršího kolegu na řece Otavě, v jihočeském městě Písku. Petru Parléři se podařilo naplnit císařovy představy bez zbytku. Jeho génius vystavěl most, odkud je pohled na nejúžasnější panorama města na světě.
