Vajíčka, která tito „lenoši“ později v průběhu života nakladou, nejsou oplodněná a nejsou tak určená k vylíhnutí dalších mravenců. Jedná se o potravu pro ostatní mravence, a to navíc o potravu s vysokým podílem potřebných živin. To však není jediná zajímavost, týkající se mravenců…
Například na okrajích lesů v tropické Austrálii a v jihovýchodní Asii žije mravenec krejčík. Své jméno nedostal jen tak náhodou. Tito mravenci si, na rozdíl od téměř všech ostatních druhů mravenců, nestaví svá hnízda na zemi, nýbrž využívají listů na stromech. Dělníci u sebe přidržují okraje dvou listů rostoucích na stromě tím způsobem, že jeden list drží kusadly a druhý list nohama. Jejich druhové pak listy sešijí dohromady vláknem, které však neprodukují dospělí mravenci, nýbrž larvy. Šijící mravenec si larvu přidržuje mezi kusadly, jemně ji mačká a larva tak uvolňuje hedvábné vlákno. Sešívání listů jako základu budoucího bydlení pro celou mravenčí kolonii je vždy týmová práce.
V noci mravenci přebývají v úkrytech ze sešitých listů a rovněž i v průběhu dne se drží poblíž svého úkrytu, připraveni zaútočit na každého případného vetřelce. Tito mravenci navíc často žijí pohromadě v symbióze, tedy v úzkém a vzájemně prospěšném soužití, s housenkami motýlů modrásků. Tyto housenky totiž vylučují sladkou tekutinu, která mravencům velice chutná. Mravenci zase na oplátku chrání housenky před vosami a pavouky.
Zdroj: wikipedia.org
