Milovníci válečných filmů si jistě pamatují na americký film Generál Patton. Rázný velitel, milovník významných historických bitev, a pro mnohé i jejich přímý účastník. Znepokojující schopnost znát detaily i podrobnosti, které místní průvodce dokázaly přivést do rozpaků, by tomu nasvědčovaly. Mrtvoly zde ležely v několika řadách nad sebou a nebyl nikdo, kdo by je pohřbil. Uplynulo přes dva tisíce let a já u toho byl. Tak okomentoval trosky Kartága, na které se přijel při svém pobytu v Africe podívat.
Proč se jim vlastně říká, punské války? Vysvětlení je trochu krkolomné, ale pravdivé. Obyvatelé Kartága byli Pueni, odvozeno od slova Phoenici. Kartágo bylo totiž kolonií města Tyros, ve Fénicii. První punská válka začala v roce 264 před naším letopočtem a trvala přibližně 23 let. Bitvy se odehrávaly převážně na Sicílii, která je od Kartága, co by kamenem dohodil. Přeskočme tedy skoro padesát let.
Druhá punská válka nás už bude zajímat mnohem více. Díky legendárnímu Hannibalovi a jeho pochodu přes Alpy. S cílem napadnout Řím od severu. Druhá punská válka, kterou mají historici, a znalci vojenské taktiky nejraději, začala roku 218 př. n. l. Na tehdejší dobu gigantická armáda, o sto tisíci mužích se vydala na sever, Iberským poloostrovem. Překročila Pyreneje a ocitla se na půdě Galie. Místní obyvatelstvo však nekladlo odpor a Hannibal moudře usoudil, že vraždění a rabování domácího obyvatelstva by nebylo správné a taktické. Keltům nezkřivil ani vlásek a dočkal se tím podpory, včetně pomocných vojenských jednotek.
Kde vlastně Hannibalova armáda a jeho váleční sloni překonaly Alpy, to se dodnes neví. Jedno je jisté, tato vojenská operace nevídaných rozměrů se vydařila a Řím se ocitl ve smrtelném nebezpečí. Hannibal byl geniální stratég. Římanům uštědřil řadu porážek, jeho vojenská taktika a bitvy, které vedl, se studují dodnes na vojenských akademiích. Dokonce i ten malý Korsičan, který si podrobil téměř celou Evropu, ho respektoval, a nestyděl se od něj učit.
Hannibalovi karma nepřála. Chyběla mu ta pověstná poslední kapička válečného štěstí k tomu, aby se starověká historie ubírala úplně jiným směrem. Římané se rozhodli pro opotřebovávací válku. Trvala téměř šestnáct let. Hannibal Řím dobýt nemohl, nevzal si sebou těžké obléhací stroje a nakonec byl přinucen stáhnout se nazpět do Severní Afriky. Druhá punská válka skončila porážkou Kartaginců u Zamy, v Tunisku, 19. 10. roku 202 před naším letopočtem. Bitva skončila přesně tak, jak ji viděl její přímý účastník, generál Patton.
