Zářijový vlak Nicholase Wintona nikdy neodjel. Smutný osud 250 židovských dětí

8.6.2021
Štěpánka Kopřivová

Nicholas Winton se do organizování dětských transportů z Československa do Velké Británie zapojil na Silvestra roku 1938. Vzhledem k převažující neochotě nejen československých úřadů, ale i ostatních evropských států řešit situaci uprchlíků z Německa a zabraných Sudet, pomoc uprchlíkům do značné míry zajišťovaly občanské iniciativy. Rozličná občanská sdružení se orientovala na pomoc dětem uprchlíků a zprostředkovávala cesty do Velké Británie. Tato občanská sdružení zaštiťovala organizace Kindertransport, která zajistila záchranu více než 10 tisíc dětí.

Winton se po silvestrovském příjezdu do Čech seznámil s programem zde působící organizace BCRC (British Committee for Refugees from Czechoslovakia), jejíž hlavní představitelkou byla Doreen Warrinerová.

Kameny zmizelých připomínají oběti holocaustu. Žena, která mordor přežila, poznala lásku v Terezíně

V kanceláři tzv. Kinderkomise se Winton poprvé setkal s matkami, které prosily o odeslání svých dětí pryč ze země. V Praze působící instituce ovšem nic takového zařídit nemohly. Winton tedy navrhl, že zřídí pod hlavičkou BCRC Dětský výbor pro Československo, stane se jeho tajemníkem a na vlastní pěst projedná v Británii možnosti odjezdu židovských dětí z Československa do Velké Británie. Britské ministerstvo zahraničí požadovalo, aby každé dítě mělo svou vlastní žádost o povolení přijet do země, lékařské osvědčení a kauci na případný návrat ve výši 50 liber. Winton také každému dítěti v nové vlasti sháněl pěstounskou rodinu psaním článků, žádostí, inzercí a proseb do tisku i po dobročinných organizacích. Součinnost s úřady byla problematická a řízení s ministerstvem pomalé. Bylo třeba jednat rychle, protože ačkoli Československo bylo v té době ještě samostatným státem, lidé kolem BCRC pracovali pod dohledem německých agentů.

Smutný konec židovské obce v Karlíně. Nacisté ji prakticky zlikvidovali. Zbylo vůbec něco?

Winton působil přímo v Praze až do 21. ledna . Do té doby bylo z Prahy vysláno nejprve letadlo s dvaceti dětmi pod patronátem křesťanské organizace Barbican Mission, následně letadlo s dalšími třiceti dětmi do Švédska. Po jeho odjezdu jej zastoupili jeho spolupracovníci, nejprve Trevor Chadwick a následně A. E. Guthrieová. Winton dále působil na britské straně, sháněl pro děti umístění a potřebná povolení pro vstup do země.

Kameny zmizelých v Říčanech připomínají židovské oběti holocaustu. Jen odsud bylo transportováno padesát Židů

Celkem se z Československa podařilo vypravit osm vlakových transportů židovských dětí a dětí uprchlíků uprchlíků z Hitlerova Německa . První transport vyrazil z Prahy 14. března a dalších sedm pak již po Hitlerově záboru Čech. Největší, šestý transport, byl vypraven 6. července roku 1939 a bylo v něm celých 241 dětí. Devátý, neuskutečněný transport, měl 1. září roku 1939 vést do bezpečí zatím nejvíce dětí. Těmto 250 dětem se už ovšem vycestovat nepodařilo, jelikož Německo vyhlásilo Polsku válku a tím se do válečného stavu s Německem dostala i Británie. Transport byl na poslední chvíli zrušen a většina těchto dětí, stejně jako rodiny dětí již odeslaných, skončila nejprve v Terezíně a pak v Osvětimi nebo jiném koncentračním táboře. Zachráněné děti se povětšinou s českými rodinami nikdy nesetkaly. Děti většinou v Británii konvertovaly a vyrůstaly v pěstounských rodinách.

Židovský hřbitov

Staré Město jako němý svědek nejhoršího židovského pogromu v českých zemích. Kdo rozpoutal nechutná zvěrstva?

Zdroj: WINTON, Barbara. Není-li to nemožné: život sira Nicholase Wintona. Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1319-8.

PAULUSOVÁ, Eva. Přínos Sira Nicholase G.Wintona pro československé židy v roce 1939 [online]. 2012 Vedoucí práce Lena Arava Novotná.

http://www.nicholaswinton.com/index.html



Nepřehlédněte