V roce 1867 došlo k dosud nevídané události. V dějinách se stala poprvé a zcela jistě naposledy. Ruský car Alexander druhý byl v úzkých. Nejen jako tatíček gosudar, ale i jako polský král a finský velkokníže. Krvavě potlačil polské povstání, Finům už raději nabídl autonomii, ale ani to nezachránilo státní pokladnu, ve které se místo zlata proháněl vítr. Rozhodl se prodat Aljašku Spojeným státům americkým. Z Moskvy to bylo daleko. Zde, v této části Evropy, kde všechno leží takřka za rohem, je jasné, co to znamená, když Rus řekne, že je něco daleko. Má úplně jiná měřítka, a každý náš odhad musíme násobit nejméně deseti.
Alexander II. nebyl žádný hlupák. Dostalo se mu hlubokého vzdělání, hovořil několika jazyky. Nevolnictví bylo zrušeno teprve nedávno a lidé v Rusku, kteří si ještě neodvykli chodit s ohnutými zády, žádným velkým myšlenkovým přínosem nebyli. Tím méně finančním. Udržet území třikrát větší než Francie bylo neúnosné. Pokud si představíme globus, pak zjistíme, že východním směrem je na Aljašku dále, než když se tam vypravíme přes Evropu a Kanadu. Zvláště ta Kanada byla problémem. Mít britské dominium v zádech nebylo nic příjemného. Nakonec padlo rozhodnutí. Car byl opravdu velkorysý a věnoval Aljašku takřka za hubičku. Nutno říci, že ani USA na tom po právě ukončené občanské válce nebyly zrovna nejlíp.
Kilometr čtvereční za 5 dolarů. Slovy, pět dolarů. Celkem 7 200 000 dolarů se přesunulo do carské pokladny. Ty ostatní miliardy zatím čekaly na svoje vyzvednutí. Nejen kožešiny, ale i uhlí, ropa, zlato a snad všechny prvky, které obsahuje periodická soustava, to vše se skrývalo pod ledovým povrchem Aljašky. Na konci poslední doby ledové se před lidmi, kteří putovali za novým domovem, svažovala krajina do pláně nekonečné šíře. Rovina, pokrytá travou, byla široká přes osmdesát kilometrů, ale dala se překonat suchou nohou. Dnes už dávno zmizela, stalo se z ní dno Beringovy úžiny. Tak nějak asi proběhlo osídlení Aljašky. Podobnost tváří domorodců Dálného východu a Aljašky vůbec není náhodná.
Aljaška se stala na čas teritoriem USA. Teprve třetího ledna 1959 se stala 49. státem Unie. Obrovské území, na kterém žije tolik lidí, kolik má polovina Prahy. Zde opravdu nepotkáte živáčka. Milovníci dobrodružných románů si jistě vzpomenou na verneovky, které se o Aljašce zmiňují. Zkuste uhodnout jaké. Jednu napovím. Ruský vyhnanec, který uprchne ze Sibiře, a moře ho zanese k pobřeží Aljašky. Z louže pod okap, říká si, ale jeho strach zmizí ve chvíli, kdy zjistí, že nad srubem nevlaje ruská vlajka, ale ta s pruhy a hvězdami.
