Nový zákon o odpadech přinesl do odpadového hospodářství obcí mnoho změn, které se méně či více dotýkají i každého z nás. Jednak sílí tlak na snížení produkce komunálního odpadu, na omezení skládkování a efektivní třídění využitelných složek komunálního odpadu. Do roku 2025 musí každá obec zajistit, aby bylo předáno k využití 55 % komunálního odpadu, pro rok 2030 to má být 60 % a od roku 2035 již minimálně 65 %. Skládkování využitelných odpadů bude od roku 2030 zcela zakázáno. Obce proto hledají různé nástroje, jak spolu s občany těchto cílů dosáhnout.
K redukci směsného komunálního odpadu a důkladnějšímu třídění odpadu motivují obce a města ČR své občany různými způsoby. Možností je více a je důležité mít na paměti, že co funguje v jedné obci, nemusí stejně dobře fungovat v obci jiné. Základním předpokladem pro důkladné třídění odpadu je zajistit občanům komfortní systém, tzn. dostatek barevných kontejnerů na třídění, při jejich rozmístění dbát na jejich dostupnost a také na bezpečnost občanů při třídění (např. bezpečná vzdálenost od frekventované komunikace, dostatečně osvětlené prostranství, atp.). S tím pomáhá obcím i společnost EKO-KOM, například realizací podrobných analýz sběrné sítě pro tříděný odpad.
Některé obce se snaží redukovat množství směsného komunálního odpadu a podpořit třídění například výší poplatků za svoz odpadu ve vazbě na produkci směsného komunálního odpadu, někde sází na zahuštění sítě barevných kontejnerů, někde sází na tzv. door-to-door systémy.
Door-to-door systém
Nádoby na tříděné odpady (nejčastěji na plasty a papír) jsou umístěny přímo u domácností, před rodinnými domy. Tento systém se využívá např. na vesnicích nebo v městských vilových čtvrtích. Podobně může fungovat pytlový sběr (některé obce prostřednictvím pytlů sbírají např. nápojové kartony, kovy nebo plasty), pytle i nádoby mívají často QR kódy. Tím se zcela vytrácí anonymita, obce mohou mít přehled o tom, kolik odpadu jednotlivé domácnosti vytřídí a jak kvalitně třídí.
PAYT
Dalším nástrojem, který může omezit množství směsného odpadu je tzv. PAYT systém. V případě jeho využití lidé zaplatí právě jen za takové množství odpadu, které skutečně vysypou do černé popelnice. Tento systém tedy motivuje občany, aby reálně třídili maximum odpadu, který doma vyprodukují a minimalizovali produkci směsného.
Senzory a čipy
Pokud však mají lidé více třídit, musí na to být kapacitně připravena také sběrná síť barevných kontejnerů a také sběrné dvory. Tady mohou obcím i občanům pomoci a v mnoha případech již pomáhají chytré technologie a mobilní aplikace. Jednou z dostupných technologií v ČR, která je zmiňována také v souvislosti s konceptem Smart City, jsou senzory pro měření hladiny zaplněnosti sběrných nádob na odpad. Dokážou stanovit průměrné zaplnění nádoby v celé ploše. Některé senzory umí změřit také teplotu uvnitř nádoby díky teplotnímu čidlu. V případě, že by mohla zvýšená teplota zapříčinit požár, informují o tom signálem. Vybrané senzory mohou také pomocí triangulace určit polohu kontejneru, zde je nutné podotknout, že míra přesnosti závisí na typu používané přenosové sítě.
RFID čipování sběrných nádob probíhá na základě rádiové frekvence, kdy čipy umístěné do nádob na odpad vysílají rádiové signály různé intenzity. Tyto signály jsou pak prostřednictvím sestavy antén přenášeny do příslušných zařízení. Předpokladem pro práci s RFID technologií je tedy nejen vybavení sběrných nádob na odpad RFID čipy, ale také vybavení svozových aut sestavou antén, které data z čipů načtou. Ke sběru dat mohou být používány i tzv. ruční čtečky, kterými je vybavena obsluha svozových aut.
Mobilní aplikace
Pomáhají také speciální aplikace v mobilních telefonech. Občané mohou jejich prostřednictvím sledovat stav naplnění konkrétních nádob nebo si mohou tímto způsobem najít nejbližší kontejner na konkrétní tříděnou komoditu. Stejně tak mohou pomocí těchto různých aplikací nahlásit např. informaci o poškozeném nebo přeplněném kontejneru, nahlásit požadavek na přidání dalšího kontejneru nebo v mapě označit nově vzniklé sběrné hnízdo. Šikovnou interaktivní mapu barevných kontejnerů pak nabízí projekt kamtridit.cz. V rámci mobilní aplikace můžete sběrná místa do mapy sami přidávat a nechybí ani užitečné tipy, kam jednotlivé druhy odpadu třídit.
Všechny zmíněné nástroje mohou ještě zlepšit třídění odpadu a omezit množství směsného odpadu. V mnoha případech jde o nemalé počáteční investice. Pokud ale pomohou zvýšit množství tříděného odpadu a omezit množství odpadu ukládaného na skládky, může být návratnost poměrně rychlá. Skládkovací poplatek za uložení využitelného odpadu na skládku totiž postupně poroste – do roku 2029 až na 1 850 korun za tunu.
