Jedním z takových míst jsou Hostivice nedaleko Prahy. Na krásně upraveném náměstí najdeme raně barokní zámek postavený v roce 1697 na místě původní tvrze. V roce 1732 koupila Hostivice jako součást tachlovického panství vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská a pustila se do rozsáhlé stavební činnosti. Na návsi postavila faru a začala s přestavbou zámku. V roce 1734 byl dokonce navýšen o další patro. Kdysi se zde nacházel zdobený sál, který se rozprostíral od přízemí až do druhého patra a byl osvětlovaný přímo ze střechy. Zámek je dnes krásně opraven a sídlí v něm městský úřad. Do zámku lze zatím nahlédnut například při návštěvě koncertů klasické hudby nebo při pořádání výstav. Ve vedlejší, původně hospodářské budově se dnes nachází cukrárna.
Na náměstí každého návštěvníka zaujme také mariánský sloup z žehrovického pískovce vysoký 9 metrů. Sloup v jeho dolní části zdobí sochy světců sv. Kateřiny, sv. Víta a sv. Vavřince. Na vrcholové desce směrem k zámku můžeme vidět kopii oltářního obrazu Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, směrem k faře Pannu Marii Polickou. Vévodkyně Anna Marie Toskánská tak do Hostivic přenesla mariánský kult ze svého panství Horní Police u České Lípy. Na počátku 20. století byl sloup velmi poškozený, ale v letech 1994 – 2000 prošel velkou opravou a dnes ho můžeme znovu obdivovat v plné kráse.
Nejstarší hostivickou památkou je kostel sv. Jakuba Staršího, který je písemně doložen v roce 1277, avšak je patrně již románského původu, což dokládá kvádříkové opukové zdivo odkryté při opravách kostela v letech 1973 – 1976. Současný vzhled kostela je výsledkem mnoha přestaveb. Za třicetileté války byl výrazně poškozen, když jej roku 1631 vypálili Švédové a zůstal opuštěný dlouhých 45 let až do roku 1662, kdy se zde konala první mše a začala jeho oprava. Další zásluhu na opravě kostela má opět Anna Marie Toskánská, která ho nechala opravit, zvětšit okna a také vytvořit kůr.
Zajímavý je také vnitřek kostela. V hlavním oltáři sv. Jakuba, který sem byl přivezen v roce 1736 ze Zákup, najdeme uložené ostatky svaté Simplicie, která je znázorněna ležící v životní velikosti. Oltáře sv. Vojtěcha a sv. Prokopa byly zakoupeny v roce 1797 ze zrušeného kláštera augustiniánů v Praze na Zderaze. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov zrušený v roce 1839. Vstup do kostela uzavírá nepřehlédnutelná barokní branka datovaná ve štítě rokem 1797. Před ní se nacházejí dvě 150 let staré lípy.
V nedalekých Litovicích, které jsou dnes také součástí Hostivic, nalezneme původně gotickou tvrz z roku 1266 postavenou hutí biskupa Jana IV. z Dražic. Od počátků 18. století měla hospodářský význam, avšak v současné době zůstává bez využití. Přesto rozhodně stojí alespoň za vaši venkovní prohlídku.
Milovníci přírodních památek pak jistě ocení hned tři hostivické rybníky, a to Litovický, Břevský a Kalý. Rybníky tvoří vzácnou lokalitu z hlediska hnízdění a jsou rovněž významnou tahovou zastávkou vodního ptactva. Přírodní památkou byly vyhlášeny v roce 1996 a vede kolem nich naučná stezka.
