Ano, ovšem. Rozvleklý Jiráskův román, který František Filip geniálně převedl na televizní obrazovku v roce 1970, a který, i když popisuje události staré dvě století, začal tehdejším mocipánům zalézat za nehty. Až příliš se v něm poznávali. Ale to je teď vedlejší.
Františkovi je tak jedenáct, nebo dvanáct let. Jeho hormony ještě spí, ale rozum už funguje natolik dobře, aby se dobře učil a současně pochopil, o co jde. I benediktini věděli, oč jim jde. O Františkův hlas. Do chrámových sborů byl dívkám a ženám odjakživa zakázán přístup a vysoké hlasy museli zpívat chlapci, kterým ještě změna hlasu nehrozila.
Konec osmnáctého století byl už kulturně natolik na výši, že i církvi bylo jasné, že se takový problém nedá řešit radikálně, a že zkrátka vysoký hlas nebude u chlapců navždy.
O pár století dříve by tomu bylo jinak. Chirurgický zákrok by vyřešil problém vysokého hlasu jednou pro vždy. Byla to oběť, a proto byli většinou zpěváci získáváni v chudých rodinách, protože každá taková rodina byla klášterem ekonomicky zajištěna do budoucna. Trpké vykoupení z bídy, zvláště pro chlapce, který se pak mužem nikdy nestal.
Kastrace byl oblíbený tělesný zákrok, kterým se dehonestovala konkurence, bez nutnosti ji zabít. Kastrací se učinil bezcenným například kandidát na trůn, což si vyzkoušel v dávné minulosti kníže Jaromír. Boleslav III. se s bratříčkem nepáral, nemohl připustit, aby zplodil kandidáta na knížecí stolec. Abélard a Héloise je další klasický případ, mnohem známější a je to též jedna z maturitních otázek. Ovšem Abélard stačil ještě zplodit syna, než ho dostihla pomsta Héloisiných příbuzných.
Na čínském, císařském dvoře, byli eunuši velmi významní a často velice vlivní. Kniha Johana Fabricia, Tajný deník čínské císařovny, je více než výmluvná. Ovšem ti přicházeli o veškeré mužské znaky až v dospělém věku, aby císařský harém byl nedotčen a oni mohli posloužit pouze vládci.
Bylo to také jejich dobrovolné rozhodnutí, ovšem s nevratnými následky. Ale vzhledem k tomu, jak těžký byl život prostých, čínských lidí, dalo se to pochopit. Něco za něco. Z uvedených informací jasně vyplývá, že eunuši a harém se neomezují pouze na Orient a Pohádky tisíce a jedné noci.
Možná si nyní vzpomenete na film Svatby pana Voka a jeho snahu provdat ženy svého fraucimoru. Je to jistě autorova licence. Název fraucimor, neboli německy Frauzimmer, ženský pokoj. Nebyl to harém, jednalo se o doprovod manželky panovníka, nebo jiného šlechtice. Na panském sídle měl fraucimor své prostory a našli byste zde služky, pokojské, pradleny, švadleny, ale i šaška a čeledíny. Fraucimor měla na starosti hofmistrová, jako byla například paní Ofka, ve filmu Noc na Karlštejně. Pan Jirásek to tedy se svým Františkem nehnal do extrému. Chlapec si zazpíval, a když příroda a testosteron učinily to, co učinit měly, stal se z něho bohatý kupec a hlavně milující otec.
